𝕭𝖆𝖑𝖑𝖆𝖉 𝖔𝖋 𝖙𝖍𝖊 𝖉𝖔𝖔𝖒𝖘𝖉𝖆𝖞 ⋆✷ [MARVEL]

eight. | 𝖘𝖓𝖔𝖜 𝖆𝖙 𝖙𝖍𝖊 𝖉𝖆𝖜𝖓

╔═══════════════╗
♪ WEEPING MELODY ♪
╚═══════════════╝

08. | SNOW AT THE DAWN

MARIA HILLOVÁ JE VEDLA PODZEMNÍMI ULIČKAMI JEJICH NOVÉ TAJNÉ SKRÝŠE – která byla dle Sanderova názoru o tolik lepší než ta poslední, kterou byl Samův dům. Býval by si i postěžoval nahlas, kdyby na něm jedním ramenem nevisela Natasha a on se jí nesnažil ulehčit každý krok. Vypálení sice krvácení zpomalilo, ale přesto ji vděčně předal prvnímu doktorovi který se nabídl, s vědomím, že ten jí dokáže dát třikrát lepší péči nežli on. Agentka jejich kroky namířila směrem plastovému továrnímu závěsu, kterým se skrývalo cosi, co připomínalo jako provizorní nemocniční pokoj.

Co více nacházelo se za ním něco na co Aleksander rozhodně nebyl připraven.

Hellová prudce odhrnula závěs a jim všem otevřela pohled na malou místnůstku a také na muže, který se tam nacházel zachumlaný v nemocničním lůžku, přístroje po jeho rukou každou vteřinou kontrolujíc jeho stav.

Ředitel Nicolas Fury se na ně ušklíbl, „Už bylo na čase."

Aleksander se zmohl pouze na jednoduché vydechnutí vzduchu ze svých plic, „Vy."

„Dlouho jsme se neviděli Fireheart," oplatil mu jeho chladné přivítaní ředitel a z Aleksandera vyprchalo všechno překvapení a nahradila jej hořká pachuť v puse, když se nespokojeně zamračil. Jako by snad tenhle den nemohl být ještě horší. Pomyslel si.

Jen o několik minut později, když se všichni zmatení hrdinové zasedli k Furyho lůžku, aby si vyslechli celý příběh nalezl Sander svoje místo v tmavém koutu místnosti, zcela lhostejný k tomu, že v šeru už tak díky svým brýlím toho příliš neviděl. Zády se opřel o vlhkou zeď bunkru, ruce zkřížené na prsou, odmlouvavě hledíc před sebe do prázdna, ředitele vnímajíc jen na půl. Protože jednoduše odmítal tomu člověku dát více pozornosti, než si zaslouží.

„Rozsekaný páteřní obratle, prasklý starnum, rozdrcená klíční kost, díra v játrech," vyjmenovával postupně všechny svoje zranění Fury, nevzrušený výraz na tváři, jako by prosil svět, aby ho raději sprovodil, než musel podstupovat tuto konverzaci. A Aleksander se v tu chvíli cítil úplně stejně, „a příšerný bolehlav."