𝕭𝖆𝖑𝖑𝖆𝖉 𝖔𝖋 𝖙𝖍𝖊 𝖉𝖔𝖔𝖒𝖘𝖉𝖆𝖞 ⋆✷ [MARVEL]

sixteenth. | 𝖈𝖆𝖓'𝖙 𝖈𝖆𝖑𝖒 𝖉𝖔𝖜𝖓

╔═══════════════╗
♪ SONG OF FIRE ♪
╚═══════════════╝

16. | CAN'T CALM DOWN

EVERETT ROSS NEMĚL DOBRÝ DEN. Jen před dvěma dny mu vybombardovali mírové setkání ve Vídni, za které ještě podle všeho měl být zodpovědný legendární zimní voják a zničeho nic mu po Evropě pobíhala polovina Avengers, Wakandský král v kočičím kostýmu a bývalý sovětský zabiják, kterého od incidentu ve Washingtonu nikdo neviděl. Byl v tom bordel.

Z jedné strany na něj tlačil ministr, z druhé strany spojené národy. A on ze zkušenosti věděl lépe, než je nechat čekat. Samozřejmě, světové mocnosti by ještě nebyly takovým problémem, kdyby kvůli celé potyčce v Rumunsku nebyl nucen zatknout jak Americký symbol svobody, tak Wakandského krále. Ani nemluvě o tom okřídleném cosi, co se do toho všeho připletlo.

A jako by to nestačilo, do toho tu ještě pobíhali Stark s Romanovovou a snažili se dát věci do pořádku, čímž paradoxně věci ještě komplikovali. Jejich snaha byla sice obdivuhodná, ale jednoduše řečeno - přidělávala jim papírování.

Everett si hlasitě povzdechl a odhodil další složku na stranu. Bože, bývalo tu takové ticho. Pomyslel si znaveně a napil se z hrnku černé kávy a snažil se neušklíbnout nad tím, že už ji zase nechal vychladnout. Měl jen několik pár dalších minut, které mohl strávit prací - meditací - než se bude muset vrátit k superhrdinům na jeho základně. A aby pravdu řekl, příliš se na to netěšil.

Z přemýšlení ho vytrhlo zaklepání na dveře.

"Dále," kývl automaticky a zvedl pohled k blonďaté agentce, které k němu poklidně přistoupila se zažloutlým spisem v ruce.

"Pane, tohle byste měl vidět," kývla Sharon a spis mu podala. Everettovo obočí vyjelo nahoru, ale nakonec se zhoupl na židli blíže a spis si od ní převzal. V rychlosti ho prolistoval a čím déle četl řádky, tím se vráska na jeho tváři prohlubovala.

"Co je to?"

"Přišlo to poštou pane," odpověděla poklidně Sharon, ruce spojené před sebou, na tváři stejnou únavu jako většina jejich agentů v posledních dnech. I když Everett by byl špatný agent, kdyby si nevšiml jiskřiček v jejích očích ve chvíli, kdy byl zmíněn kapitán Rogers. Tu myšlenku ale nyní zahnal někam daleko. Nebyl na ni čas.