Please, give me a chance (Jenlisa)cz

♡thirty two♡

Týden.
Tak dlouho jsem
se ti vyhýbala.

Bylo to vážně těžké.
Nejenom, že jsem to nemohla
vydržet, ale i ty jsi byla neodbytná.

Klidně bych řekla, že jsi spala
u mého pokoje, abys mě zastihla.

,,Tak tady jsi.
Myslela jsem si, že jsi mrtvá."

,,Liso...
Ne, řekla bych, že žiju."

Napětí mezi námi
se mohlo krájet.

,,Vyhýbáš se mi..."

,,Cože? Ne, jenom jsem
měla špatnou náladu."

,,Týden?
V kuse?"

Nevěděla jsem, co říct.
Nedokázala jsem ti lhát.

,,Jennie, podívej se mi do očí
a řekni, že ses mi nevyhýbala."

,,Já...Já...
Já nemůžu..."

,,Proč ses mi vyhýbala?"

,,To není důležité."

,,Není to důležité?!
Jak to nemůže být důležité?!
Z nějakého důvodu jsi mě
nemohla vidět a já nevím proč."

,,Přestaň křičet.
Prosím..."

,,Jak se mám vyvarovat tomu,
že se mi budeš znovu vyhýbat,
když nevím, co jsem udělala?"

Začaly ti téct
slzy po tvářích.

Vždycky mě bolelo
vidět tě brečet.

Ale vidět tě brečet
kvůli mně, mi lákalo srdce.

,,Ššš, Lili...
Neplakej, prosím."

,,C-Co jsem udělala špat-tně?"

,,Nic. Nic jsi
neudělala špatně.

,,Zlob-bíš se
na m-mě?"

,,Ale prosím tě.
Na tebe se nedokážu zlobit.
Kdo by taky mohl?"

,,Tak proč...?"

,,Netrap se tím...
Už je po všem.
Jsem tady s tebou."

,,Prosím,
neop-pouštěj mě..."

,,Už se to
nikdy nestane."

,,S-Slibuješ?"

,,Slibuju."