Nenávidím Tě, TaeTae... (Vkook)

~ 34. kapitola ~

,,Taehyungu! Moje snídaně!"zase si mi ukradl snídani.

,,Díky, bro."usmál ses na mě a já se na Tebe nemohl zlobit. Udělal jsem si další a dal ti ji celou, protože já hlad neměl. Radši jsem odešel nahoru, šel na balkón a zakouřil si.

Když jsem dokouřil třetí cigaretu, někdo mě zezadu pevně objal a položil mi hlavu na rameno.

,,Nekuř, zlato,"zašeptal Taeho hluboký a jemný hlas.

,,Je to skvělé,"chtěl mu nabídnout, ale věděl, že on si nedá.

Jen tak stál a opíral se o Taeho. Ale něco se mu na Taem nezdálo. Něco z něj táhlo... A to něco byl alkohol. Začínal jsem se bát a radši si zapálil další cigaretu.

,,Myslíš si, že si borec, když kouříš?! Že se ti bubu klanět u nohou?! Že si uvědomím své chyby, když si něco uděláš?! Svět se netočí jen kolem Tebe, Jungkooku!"otočil si mě čelem na sebe, chytl si mě pod krkem a natlačil mě na zábradlí, až jsem si myslel, že spadnu.

,,No?! Si jen kretén, co si myslí, že se Ti bude každý klanět! Svět není o tobě!"žduchl mě do skleněných dveří, já jimi proletěl a dopadl na zem. Z ran od střepů skla mi pomalu stékala krev a někde dokonce určitě i zůstaly střepy.

Zapálil si cigaretu a klekl si ke mně. Vzal moji ruku a přitiskl ji na mé zápěstí. Vykřikl jsem bolestí, prohl se v zádech a zrychleně jsem dýchal. Po chvilce jsem lapal po dechu.

Kluci vběhli do pokoje a odstrčili tě ode mě. Já opět pomalu upadal do bezvědomí.