~ 5. kapitola ~

2K 137 3
                                    


Blížily se mé narozeniny a já je ani slavit nechtěl. Dlouho si mi kazil život, že ani nechci vidět mé narozeniny, jak mě ztrapníš.

Nadešli mé narozeniny a ve váze se objevily dvě růže. Obě byly rudé, jak krev.

Miluju tě, ale jsem moc velkej srab ti to říct do očí. Odpusť mi to.

Stálo v dopise vedle vázy. Nebyl to normální dopis. Písmo bylo rudé, chvíli jsem si myslel, že je to krev, ale asi jsem byl moc velký snílek. Řeknu Ti, že jsem nikdy nebyl snílek, ale v té době jsem si to myslel. Ale sám jsem věděl, že si lžu.

Nastala oslava a byli jsme tam jenom naši kamarádi. Což mi moc pomohlo v tom, že mě nebudeš zase ztrapňovat před ostatníma. Přál jsem si, aby to bylo jen mezi nimi. Mnou, Tebou a dalšíma pěti spolubydlícími. Nepotřebuju další ztrapňování od tebe, před tvými kámoši.

Nakonec si si mě ani nevšiml, nepopřál mi a mě to bylo líto. Uvědomil jsem si, že to bylo horší, jak kdyby si mě urážel a dělal naschvály.

Nenávidím Tě, TaeTae... (Vkook)Where stories live. Discover now