~ 7. kapitola ~

2K 127 2
                                    


Nastal den našeho koncertu. Celý den jsem byl v poho. V koupelně ráno jsem si něco zapálil, pak se ukázalo, že to byly dvě krabičky. Šel jsem se nějak připravit. V pokoji jsem otevřel skříň a vypadly z ní růže. Byli to černé růže a byli nádherné. Přičichl jsem k nim a ucítil jsem vůni koncertního sálu a ta druhá? Někoho mi připomínala, ale nevěděl jsem koho.

Dal jsem ji k těm ostatním a chvíli na ni, na tu poloplnou a tříbarevnou vázu s růžema, koukal. Pak jsem odešel do auta a byl mimo ostatní. Nepotřeboval jsem, aby si mě Ty, Tae, znovu a znovu zesměšňoval.

Na koncertu mezi fanoušky bylo senza, ale pak jsme odešli a mně se začalo špatně dýchat. Nevěděl jsem kdo mi něco říká, nebo tak. Po ani ne půl minutě jsem se sesunul k zemi a omdlel.

Tohle zavinily cigarety a ty, Tae. Všechno, co jsem dělal, jsem dělal pro Tebe. Ano, asi jsem byl trochu blbej, ale nikdy, ani teď nelituju, že jsem to udělal. Jsem až moc naivní, že mě jednou budeš milovat. Nelituju, že se ze mě stal anorektik a kuřák. Aspoň si mohl vidět, co jsem pro Tebe schopen snést.

Nenávidím Tě, TaeTae... (Vkook)Where stories live. Discover now