Melody

11

Melody

Snažila jsem se Jareda ignorovat. Při dlouhém letu to byl nadlidský úkol, ale zvládla jsem to skvěle. Nikdy bych nepřipustila, aby mi jakýkoliv chlap něco zakazoval. I když bych to mohla brát, že je to můj šéf, ale i tak. To, že si ze mě udělal milenku jsem přijala, ale aby mi něco přikazoval nebo zakazoval, tak to ani náhodou! I kdybych někdy udělala špatné rozhodnutí, byla by to jenom moje chyba a nikomu by to toho nic nebylo.

Byla jsem ráda za to že jsem v hale viděla pro mě milou tvář. Mike mě přijel vyzvednout a chtěl mě někam zavést a někoho ukázat. Ráda poznávám nové lidi. Byla jsem zvědavá a musela jsem se zeptat.

„Kam mě to vezeš. Nechceš mě někde zabít a zakopat, že ne?"

Mile se usmál.

„Co bych z toho měl? Svůj život mám rád. Jen... řekni mi co máš s Jaredem?"

„Když nepočítám vzájemnou nenávist tak nic. Proč se ptáš?"

„Stočilo mi se na něj jen podívat. I na tu dálku jsem vyděl, že by mě nejraději zabil."

„To by spíš zabil mě. Myslí si totiž o mě, že jsem zlatokopka, co chlapy oblbne a dají mi všechno co bych chtěla. A teď mi řekni, kam jedeme."

Byla jsem ráda, že se k tématu Jared nevrací.

„Proč bydlíš v hotelu?"

„Kdybych nemusela šetřit každou korunu, věř mi, že bych si našla něco svého, ale..."

„Dobře, víc se ptát nebudu, ale tam kam jedeme se ti bude líbit."

Nejeli jsme ani nijak moc dlouho. Zastavil před velkým domem a vedl dovnitř. Zazvonil a otevřela nám postarší paní ve stejnokroji služebné. Měla jsem co dělat, aby moje pusa zůstala zavřená.

„Vítejte pane Miku, vaše sestra vás již očekává, je vzadu na zahradě."

Došli jsme na zahradu, kde v altánku seděla podle odhadu třicátnice. Na klíně ji sedělo malé dítě. Mike už zdálky volal pozdrav.

„To je dost že ses konečně ukázal a koukám že si vedeš i přítelkyni."

„Drahá sestro, rád bych ti představil Melody. A ne, není to moje přítelkyně ale jen kamarádka. Melody, dovol abych ti představil svoji sestru Annu." Navzájem jsme si podaly ruce a hned mi nabídla tykání.

„Určitě bys chtěla vědět co tady děláme, že? Myslel jsem, že by mohla zatím bydlet v zahradním domku."

„To je opravdu skvělý nápad. Často jezdíme pryč a byl tu někdo, kdo by hlídal náš dům. Kdy by ses mohla nastěhovat?"

Chtěla jsem se ozvat s tím, že nesouhlasím, ale všechna snaha byla marná. Mike mě nepustil ke slovu.

„Anno, ptej je raději na všechno mě. Ona určitě nesouhlasí a všechno by odmítla. Ještě mi řekni, kolik by platila nájem a hned sepíšu smlouvu."

„Je vidět, že jsi rozený právník. Ještě řekni, že nevyplněnou smlouvu máš v kufříku, který si ještě nepustil z ruky."

„Je vidět, že mě znáš moc dobře, mám."

Smlouvu vyndal a na stolečku vypisoval. Anna mi ukázala zahradní domek. Byla jsem opravdu překvapená. Tady by se mi líbilo bydlet. Jenže nájem bude určitě vysoký.

„Tak jak se ti líbí tvůj nový domov?"

„Je překrásný, ale..."

„Žádné námitky."

Obrátil se na Annu s tím, kolik by byl nájem. Vyslovila částku a ta byla opravdu směšná, a proto jsem souhlasila hned. Do týdne bych se mohla přestěhovat. S dobrým pocitem jsem se vracela do hotelu.

Jared

Kde je sakra tak dlouho? Čekám v jejím pokoji. Představuju si, co spolu dělají. Je mi špatně. Jenže nevím, jestli ze sebe, že žárlím. Cože? Já a žárlit? K takové malichernosti se nikdy neponížím! Anebo z ní, že by dovolila někomu jinému se jí dotýkat. Tři zatracený hodiny na ní čekám. Stačil jsem si důkladně prohlédnout její pokoj. Nic jiného než fotky malé holky a asi její maminky. Všechny jsou si podobné. Jen jedna fotka muže. Skoro stejné rysy jako má ta malá holka, a tak jsem usoudil, že to bude otec. Konečně vešla a já, jak hladový pes se na ní vrhl.

„Tak co, je lepší než já? Dokáže tě přivést v posteli ke stejnému šílenství jako..."

Plesk. Facka, proč má sakra v oblibě mě mlátit?

„S tou svou žárlivostí jdi do háje! Nikdo na to není zvědavý! Oba stejně víme, že bys mě nejraději zabil."

„Možná že je to i pravda, ale jsi moje. To si dobře pamatuj. Bez mého vědomí neuděláš ani jeden krok. Žádný muž, než já se tě dotýkat nebude. Jsi jen moje milenka. Jestli chceš odmítnout, dobře si to rozmysli. Jedním telefonátem bych tě dokázal zničit."

Chtěla mi dát ještě jednu facku, tím jsem si jistý, ale její malé dlaně byly rychle v pasti mých velkých. Skončila na posteli. Zbytek si domyslete, ale jedno vám řeknu. Přišla o pár kousků oblečení, které si už nikdy neoblékne. Ještě v noci jsem odešel. Odjel jsem domů. Blafuju. Nikdy bych jí už nebyl schopný ublížit, ale jako svou milenku bych ji nerad ztratil. V posteli je můj splněný sen. Doma pod sprchou jsem přemýšlel, kde byla. Nic neřekla a celou dobu, když nepočítám její vyvrcholení byla potichu. Ono vlastně jen jedno nebylo, ale proč se o tom zmiňovat? Jasně, jsem egoista.