Melody

4.

Melody

Ještě dlouho po jeho odchodu mi v uších zněla jeho poslední věty „Proč to musíš být zrovna ty? Taková malá vypočítavá mrcha." Netuším, co tím myslel. Se stále zamyšleným výrazem si na recepci vyzvedla klíč od pokoje. Těšila jsem se na dlouhou sprchu a nikým nerušený spánek. Ten se ovšem nechtěl dostavit a já stále měla před očima celou scénu ze salonku. Ráno jsem si připadala jak automat. V koupelně vykonala vše, co bylo potřeba a před zrcadlem si udělala drdol, dávala si při tom velký pozor na to, aby mi ani jeden jediný vlas nevykukoval ven. Na sebe si vzala bílou halenku a kostýmek který se skládal s úplé sukně pár centimetrů nad kolena a sáčka. V kanceláři na mě čekala moje sekretářka. Čtyřicetiletá paní, která mi hned řekla že jí mám tykat. Ze začátku mi to přišlo nevhodné, abych já tykala starší osobě, než jsem já a dotyčná mi vyká. Po pár týdnech jsem si zvykla. Vím, že na Libby se můžu ve všem spolehnout.

„Slečno Stevenson, budete něco chtít ještě před poradou?"

„Libby myslím že nic, už teď jsem nervózní."

„Nemusíte, všechno bude v pořádku. Podklady jsem už odnesla do zasedací místnosti."

„To jsi moc hodná, ani jsem na to nepomyslela."

Odešla jsem do zasedačky, kde se celá akce konala. Vešla dovnitř a upřelo se na mě několik párů očí. Já si všimla jen Mika, který mě bez studu pozdravil. S úsměvem jsem odpověděla. Úsměv z tváře mi zmizel v okamžiku, kdy jsem si všimla osoby sedící vedle něj. Nikdo jiný než moje noční můra. Prezentace proběhla hladce, asi bylo všechno všem jasné a nikdo žádné doplňující otázky neměl. Odcházela jsem s dobrým pocitem.

Vracela jsem se do kanceláře čekat na výsledek rozhodnutí. Do kanceláře nakoukla Libby s tím, že mi volá moje matka. Dlouho jsem s ní nemluvila. Určitě bude chtít peníze pro Abby.

Všechny peníze, co si vydělám šetřím, ale občas něco pošlu domů. Jak jsem se spletla! Peníze nechtěla jen mi oznámila, že se za dva měsíce bude vdávat. Já osobně ji to přeju. S Oliverem randí třetím rokem. Je to její šéf a jak se zdá docela jim to klape. Hlavní je, že má rád i Abby a chová se jako by byla jeho vlastní. Na stole mi zazvonil telefon. Volal mi ředitel hotelu. Rada změny schválila a někdo se u mě v kanceláři ještě dnes ukáže. Jsem zvědavá kdo.

Z pracovního stolu jsem si do rukou vzala fotku v rámečku, na které je Abby. Je mi docela podobná. Tuto fotku mi poslala před půl rokem.

Dveře do kanceláře se otevřely a jako velká voda vpadla dovnitř osoba, kterou nechci do konce svého života vidět.

Jared

Byl jsem překvapený, když jsem zjistil, kdo je nový vedoucí managementu. To je snad zlý sen? Proč to musí být zrovna ona?

Pozdravila se s Mikem. Nikdy jsem si nevšiml že se jí při úsměvu dělá malá jamka pod pravým koutkem. To bude asi tím, že v mojí přítomnosti se nikdy neusmívala. Úsměv jí z tváře zmizel, když si všimla mě. Prezentace byla jasná a stručná. Odešla a my se začali radit. Všem se její nápad líbil a jednohlasně byl schválen. Jedná se o dost velkou investici a já si dal podmínku, že s ní budu spolupracovat. Nikdo kupodivu nebyl proti, jen Mike na mě nevěřícně koukal. Co mu budu vysvětlovat, že? Přece ne to, že budu dávat pozor, aby jí nenaletěl další hlupák?

Sekretářka její kancelář bránila vlastním tělem. Marně. Chtěla jít hned za mnou, ale můj ledový pohled jí zarazil.

Mrcha stála u okna a v rukách držela rámeček, podotýkám, že dost křečovitě. Když mě zahlédla, fotku postavila na stůl. Všiml jsem si, že je tam holka jí dost podobná.

„Přišel jste mě osobně vyhodit?"
„Proč bych to dělal? Vždyť jsi taková pracovitá." Ironie byla patrná. Ale já jí nenechal ani promluvit a pokračoval jsem.

„Kolik hlupáků ti naletělo a kolika jsi musela prolézt postelí, že jsi se dostala tak vysoko?"

Už podruhé mi od ní přiletěla facka.

„Tak to je něco, co se vy nikdy nedozvíte."

Kdybych mohl zabiju jí na místě. Nikdo se ke mně takhle nechoval.

„Lituju vaši manželku, že musí trpět takové monstrum vedle sebe."

„Pro tvou informaci, já nikdy ženatý nebyl a nikdy nebudu. Všechny jsou totiž takový mrchy jako jsi ty. Jen tě jdu informovat, že zítra ráno odlétáme na Jersey. Měl by letět ještě někdo, ale o koho se jedná nevím." S tím a s prásknutím dveří jsem opouštěl její kancelář. I když vím, co je zač začíná mě nehorázně přitahovat. Už jen při představě, jak jsem jí líbal začínám cítit nepříjemný pocit v rozkroku. Mám sto chutí si za to nafackovat.