Hraničářka - příběh jedné dívky

kapitola 21

Luren vjela do neznámé vesničky. Vyznala se víc v lesích než ve vesnicích. Jediné co věděla bylo to že tady ji nenajdou. Musela se sebe shodit hraničářské oblečení.
Proto zavítala do malého krejčířství. Švadleny si stěbetaly a šily různé košile.
,,Zdravím slečno jak vám mohu pomoci?" optal se jí malý tlustý chlapík.
,,Ušít přesně tyhle šaty ale v černé." řekla lhostejně.
,,Tohle jsou hraničářské věci." vykulí oči.
,,Opravdu?" zvedne děvče obočí.
Chlapík na ní kouká jako by se zblaznila.
,,Okamžitě mi to udělej nebo!" vytáhne dýku.
Muž od ní couvne a hned začne hledat černou látku. Od dívky si vezme míry a začne šít.
,,Skvěle." řekne dívka když to má na sobě.
Jediné co jí svítilo byly vlasy. Vzala dýku. Muž okamžitě odstoupil.
Vzala si pramen vlasů a jedním pohybem si je odrezala. Pokračovala tak dokud je neměla těsně pod ušima.
Hodila po muži peníze a odešla.
Její klisnička se jí lekla a začala pohazovat hlavou.
,,To jsem já." řekne jí.
Spolu šly ulicemi až na malé náměstí. Byl trh. Blíží se dožínky. Všichni mají dobrou náladu.

Halt nervózně přešlapoval a čekal až se Will sbalí. Musel jí najít. Sněm skončil dřív, protože se dozvěděli o Wargalech. Někde se tady toulají a jeho malá holčička je někde sama.
,,Najdeme jí." řekne tiše Gilan když se nemůže už dívat na svého bývalého učitele.
Celý hraničářský sbor se rozhodl, že dívku bude hledat. Každý prohledá své léno a okolí okolo něj.
Halt se zapřísáhl, že až jí najde seřeže jí.
Miloval jí a ona mu ranila srdce. Opustila ho jen tak.
,,Budeme pátrat dokud jí nenajdeme?" zeptá se Will.
,,Teď jí pokusme najít jak se budeme vracet domů. Nebude nikde daleko." zamručí Halt.