Hraničářka - příběh jedné dívky

kapitola 19

Seděla na stromě a pozorovala Halta a Willa jak trénují. V hlavě se jí dělal zmatek. Nevěděla co si teď mám myslet. Část jí nutila odejít a druhá zase zůstat a jít do boje.
,,Jako když ti bylo devět. Sedíš na tom stromě a čekáš." ozve se ze země Gilanův hlas.
,,Na stromě je bezpečněji." zamumlá.
Muž se na ní dívá a přemýšlí jak tam vylezla.
,,Mohu se přidat?" zeptá se.
,,Zbraně nech pod stromem." řekne lhostejně.
Gilan ze sebe všechno shodil a začal šplhat za dívkou. Sedl si vedle ní.
,,Musím se ti omluvit." řekne skoro neslyšně.
,,Zopakuj to?!" zvedne obočí dívka.
,,Říkám, že ti dlužím omluvu." řekne.
Dívka jen tupě zírala do dáli. Nepotřebovala omluvu.
,,Kdo tě k tomu donutil?" zeptá se.
,,Nikdo. Uvědomil jsem si to." hlesne.
,,Jistě." zamručela.
Gilan se na ni podíval. Měl rád tu malou holku, co mu ničila být dobrým učněm. Byla dobrá, lepší než kdokoliv jiný.
,,Nemůžu ti odpustit vše." řekla.
,,Ty si tak paličatá." usměje se.
Dívka protočila oči. Ten muž je fakt idiot. Musí ho potrápit, to by jinak nebyla ona.
Seskočila ze stromu a odešla.
,,To jako jdeš pryč?" zeptá se Gilan.
Dívka se na něj otočí a přikrčí rameny. Na tváři se jí objeví úsměv. Musela najít Rogera.
Vešla do stanu velitele. Stál tam otec Gilana, Rodney a u stolu seděl král.
,,Omlouvám, já jen hledám Rogera." začne couvat.
,,V pořádku Luren." usměje se král.
,,Roger dnes ráno odjel." řekl Rodney.
Dívka vyvalila své očka. Nemohla tomu uvěřit. Začala couvat rychleji a až cítila, že je ze stanu rozeběhla se ke koním.
Zapískala dva krátké tóny a rozeběhla se k ní její přítelkyně.
Rychle jí zašeptala heslo a vyskočila na ní.
,,Rychle." pobídla jí.
Klisnička se rozjela. Musela ho najít. Jela rychle. Okolo Gilana a Halta přijela jako blesk.
,,Luren stůj!" zakřičel Halt.
Dívka neslyšela. Pokračovala v cestě. Rogera dohnala až na rozcestí. Viděla jak se na ní otáčí a seskakuje z koně.
Dívka věděla, že se jí nic nestane když seskočí ze hřbetu svého koně.
Přehodila nohu a skočila. Začala utíkat a Rogerovi skočila do náruče.
,,Taky tě mám ráda." řekla.
,,Tohle mohlo počkat." zasměje se.
,,Proč myslíš?" zvedne obočí.
,,Vypadá to jako by si něco ukradla." řekne a ukáže za ní.
Dívka se otočí a uvidí tři muže na koních jak míří k ní.
Luren jen pokrčila rameny. Otočila se zpátky na Rogera a dala mu pusu.
Halt se začal zuřit. Jeho malá holčička.
,,Luren vrať se do tábora a ty už jeď!" zařve.
,,Děláš jako by si tohle nečekal." zamumlá Luren, když okolo něho projde.
,,Jestli tu chceš být až do konce budeš dělat co ti řeknu já!" zakřičí ještě víc.
Luren na něj koukala jako by se zbláznil.
,,Vypadni!" zakřičí na malou dívku.
Luren se rozeběhne a utíká zpátky do tábora.