Dvě tváře [Dramione]

23. Hermiona je zpět

Draco:
Už jsem málem z toho všeho usnul, ale do mé ložnice zavítal Blaise.

,,Čau, jak se má-" Neztihl to dokončit, protože se zarazil. ,,Merlin! Jsi v pohodě, kámo?" Zeptal se najednou.

,,Kdybych byl, tak tu teď nejsem jako troska!" Vykřikl jsem rozrušeně.

,,Ty už jsi ji vymazal paměť, co?" Zeptal se opatrně.

,,Jo! Ani nevíš, jak to bylo pro ni i pro mě těžké!" Zařval jsem.

,,Pokud se opravdu milujete, tak si k sobě zase najdete cestu. Třeba po válce se vše dá do pořádku." Přemýšlel nahlas Blaise.

,,To pochybuju. Navíc, co mi tak řekl Potter, tak Weasley je do Hermiony taky zamilovaný a teď, když si Hermiona nebude pamatovat, že mě vůbec někdy milovala, tak dřív nebo později spolu budou chodit a vše půjde do kytek!" Vyhrkl jsem ze sebe.

,,No, tak tomu budeš muset zabránit. Ale teď už běž spát, brácho. Dobrou." Řekl Blaise, poplácal mě po rameni a odešel.

Byl jsem vzhůru ještě pekelně dlouho. Nemohl jsem usnout, pořád jsem myslel na Hermionu. Jak se ke mně bude chovat, když si teď nic nebude pamatovat?! Já na ni nedokážu být zlý jako kdysi. Toto bych nezvládl.

Hermiona:
Kde to jsem? Byla první otázka, kterou jsem měla v hlavě. Ale teď vážně, proč jsem na ošetřovně a co se stalo? Vůbec nic si nepamatuju. Pamatuju si jen to, že jsem se šla večer projít po hradě a upadla, pak už mám o této situaci černo.

,,Dobrý den, slečno Grangerová. Jak vám je?" Zeptala se mě madam Pomfreyová.

,,Dobrý den. Je mi skvěle, ale nechápu, proč jsem na ošetřovně? Co se stalo?" Zeptala jsem se nechápavě.

,,Když jsem přišla, tak jste tu už ležela. Byl u vás dopis. Na něm stálo, že vás ten člověk našel na chodbě jen tak ležet, asi jste spadla do bezvědomí, tak vás sem donesl." Vysvětlila mi.

,,Dopis? A nevíte, kdo ho psal?" Ptala jsem se dál. Absolutně netuším, o co tady jde.

,,Netuším, ale dopis hned po přečtení zmizel." Řekla, ale já už jsem ji pak nevěnovala pozornost.

Byla jsem ve svých myšlenkách a snažila se vzpomenout si, co se přesně včera stalo. Vlastně od začátku roku si nepamatuju skoro nic, jen to, jak jsem trávila čas s Ginny, Harrym a Ronem. Že by konečně poklidný rok?

,,Kdy budu moct odejít?" Zeptala jsem se po chvíli ticha a mého přemýšlení.

,,Můžete hned, pokud vám je dobře a netočí se vám hlava." Řekla madame Pomfreyová.

,,Je mi dobře, děkuju. Na shledanou." Zvedla jsem se rychle z lůžka a běžela do Velké síně na oběd. Počkat, na oběd? To jsem spala tak dlouho?

,,Ginny!" Zařvala jsem skoro přes celou síň a pár lidí se na mě otočilo. Ginny mě hned zbystřila a běžela mě obejmout.

,,Herm! Kde jsi byla? Jsi v pořádku?" Vychrlila na mě spoustu otázek.

,,Probudila jsem se na ošetřovně. Prý tam někdo nechal dopis, kde bylo napsané, že mě našel na chodbě ležet v bezvědomí a tak mě tam odnesl." Pokrčila jsem rameny, ale vypadalo, že Ginny to nepřišlo nějak divné.

,,Jo taak. Hlavní je, že jsi v pořádku." Řekla Ginn a pomalu jsme se vydaly k Nebelvírskému stolu.

,,No vlastně nejsem. Mám takový zvláštní pocit, jako kdyby se stalo něco, co mi způsobilo tu ztrátu vědomí. Nevím." Dořekla jsem, ale Ginny mě už ignorovala.

,,Ahoj Harry, Rone." Pozdravila jsem kluky a sedla si ke stolu.

,,Ahoj Hermiono!" Řekli naráz a měli úsměv od ucha k uchu.

Draco:
Ráno na snídani nebyla, tak jsem počítal s tím, že je pořád na ošetřovně.
Já jsem byl duchem nepřítomný, ale najednou ke mně přišla Ginny a začala se ptát.

,,Draco, kde je Hermiona?" Zeptala se a já jsem sebou trhl.

,,Včera jsem ji donesl po tom všem na ošetřovnu. Asi bude pořád tam." Řekl jsem pro vysvětlení.

,,Dobře, hlavně, že je v pořádku. Jak se cítíš ty?" Zeptala se se zájmem.

,,Já? Jako tělo bez duše. Jako člověk bez srdce. Je pravda, že jsem to musel udělat, ale je to pro mě těžké... Nechci o tom mluvit." Řekl jsem a celou dobu se díval před sebe.

,,Drž se. Kdyby něco, tak se mi můžeš svěřit. Konec konců, věřila ti Herm a to už něco znamená. Sice to ze začátku byla jen sázka, ale jak vidím, tak teď už dávno nebyla." Snažila se znít povzbudivě.

,,Děkuju... Pokud se Hermiona bude ptát nebo ti něco říkat, tak se tomu nějak vyhni. Kdyžtak mi to nějak naznač pohledem." Řekl jsem.

,,Dobře. Zatím se měj. Ahoj."

,,Ahoj."

Ginny:
(Potřebujeme i pohled Ginny chvíli)

,,Kluci? Mluvila jsem s Dracem." Přišla jsem za Harrym a Ronem.

,,Jak mu je? A kde je Hermiona?" Vyhrkli ze sebe každý jednu otázku.

,,Není na tom dobře. Sice je to Draco Malfoy, ale i on má city, jak vidíme. Hermiona je na ošetřovně, včera ji tam po tom vymazání paměti odnesl." Vysvětlila jsem jim.

,,Je to asi poprvé, co to říkám a bude to znít divně, ale je mi Malfoye líto. Vlastně i Hermiony, i když ona si nic nepamatuje. Oba dva se milovali a muselo to skončit takhle." Promluvil Harry a já jen na souhlas pokývla hlavou.

Draco:
Po snídani jsem si šel lehnout. Najednou mě vzbudil Blaise, že už bude oběd, tak jsem chtě nechtě šel. Sedl jsem si ke stolu a najednou jsem slyšel její hlas, Hermiony hlas! Volala na Ginny a ta ji s radostí běžela obejmout. Musel jsem se usmívat, protože Hermiona byla konečně šťastná. Asi to takhle mělo být...

Viděl jsem, jak jdou pomalu ke stolu a při tom se na mě Ginny podívala. Pochopil jsem, že mi asi poté něco řekne. Bavili se tam i s Potterem a Weasleym... Když jsem viděl, jak zamilovaně si Weasley prohlíží Hermionu, tak jsem se neudržel a odešel ze síně. Přeju ji, ať je šťastná, ale vážně nemám potřebu se dívat, jak se na ni dívají ostatní.

Hermiona:
Ron se na mě podíval takovým zvláštním pohledem a v tu chvíli jsem slyšela někoho jak třískl s příborem a oddupal pryč. Byl to Malfoy. Nechápavě jsem ho sledovala a málem jsem se vydala za ním... Jo, já za Malfoyem přijdu a budu se ptát co se stalo. Haha. Dobrý vtip, Hermiono.

,,Herm? Jsi v pořádku?" Zeptala se Ginny a vytrhla mě z jakéhosi tranzu.

,,J-jo. Jen... Zajímalo by mě, proč se Malfoy tak naštval a odešel... Chci říct, že Pansy vedle něj neseděla, aby ho naštvala a nikdy jindy jsem ho takhle neviděla." Vykoktala jsem a znovu se podívala na dveře Velké síně, jestli se náhodou nevrátí.

,,Já za ním půjdu, jestli tě to uklidní." Nabídl se Harry a odešel.
Já jsem jen nepřítomně pokývla hlavou a začala jíst.

Další kapitola je na světě!😂🤙🏻
Myslíte si, že si Hermiona někdy vzpomene? Nebo jestli se do Draca znovu zamiluje i přes ztrátu paměti?🤔❤️

💜Kiki💜