Evilyina cesta podzemím |UNDERTALE|

»16« - boj

Toriel se přede mně postavila, a tvářila se dost přísně.*Toriel zablokovala cestu. Takovou jsem si ji ani nedokázala představit. No, teď už jo. Opravdu nechci bojovat s Toriel. Bohužel je to ale jediná cesta domů.
Postavila jsem se do odhodlané pozice.
Boj začala Tori, takže první kolo bylo na mně. Nechtěla jsem jí ublížit. Opravdu ne. Předemnou již byl výběr: [FIGHT],[ACT],[ITEM] a [MERCY]. Takže jsem ztiskla [MERCY], a následně *spare. Ani nevím, jaké má Toriel útoky. To se ale brzy dozvím. Teď je řada na ni.
Toriel na mně s přísným pohledem začala házet řady plamenů. Ale tak!?
Wtf!? Toriel očividně dokáže být silná. Oheň bych od ní nečekala. Pokoušela jsem se samozřejmě vyhnout. Plameny se odrážely od stěn čtverce ve kterém jsem stála, a tak proto jsem přehlédla ten, který se ke mě blížil zezadu.
,,Aaah!" Vykřikla jsem. Ono opravdu bolí, když se vám na záda navalý ohnivá koule o velikosti fotbalového míče. Dost to pálí. Ale za chvilku to ani nevím jak přešlo. 17/20 HP. *Toriel se dívá přes tebe.
Teď je řada na mě. [MERCY] » *spare.
Nehodlám jí ublížit. Ve světě to jde určitě jinak než jenom ,,zabij nebo buď zabit."
,, ...... " Toriel pokračovala ve svém boji. Metala přese mně řady ohnivých koulí.
Když byla řada zase na mně, nezvolila jsem nic jineho než jen zase [MERCY] » *spare.
,, .................. " Toriel se nenechala odbýt.*Toriel pripravuje magický útok.

~Timeskip~
[MERCY] » *spare.
,, ................................... ".*Toriel jedná.

~Timeskip~
[MERCY] » *spare.
,, ...? " *Toriel se dívá přes tebe.

~Timeskip~
[MERCY] » *spare.

,,Co to děláš?" *Toriel se hluboce nadechla.

~Timeskip~
[MERCY] » *spare.
,,Bojuj nebo uteč!" *Toriel připravuje magický útok.

~Timeskip~
[MERCY] » *spare.
,,Co tím dokazuješ?"
*Toriel se dívá přes tebe.

Teď už to ale vážně bolelo. Dostala mě až na 1/20HP. Jestli ještě něco udělá...
Toriel vypadá dost smutně. Snaží se tvářit přísně, ale vidím to na ní.[MERCY] » *spare. ,,Bojuj se mnou, nebo odejdi!"Zakřičela. Znovu po mně začala házet ohnivé koule, když jsem zjistila, že...

...ty koule mě oblétávají..? Jako kdybych měla štít... Toriel drží slzy na krajíčku. Už doházela... [MERCY] » *spare. ,,Vím že chceš jít domů ale...[MERCY] » *spare. ,,Ale prosím. Jdi nahoru." Nešla jsem. Opravdu chci jít domů.[MERCY] » *spare.,,Slibuji že na tebe tady budu dávat dobrý pozor..."
[MERCY] » *spare. ,,Vím že tady toho moc nemáme ale..."[MERCY] » *spare. ,,Můžeme tu žít pěkný život."
[MERCY] » *spare. ,,Proč to děláš tak obtížné?"[MERCY] » *spare. ,,Prosím. Jdi nahoru."MERCY] » *spare. ,,.........." Teď už Toriel opravdu plakala...[MERCY] » *spare. ,, Ha ha..."
[MERCY] » *spare. ,,Ubohé, že? Nedokážu ochránit ani jedno jediné dítě..." Toriel! Tak to není..![MERCY] » *spare. ,,..." [MERCY] » *spare. ,,Ne. Chápu to. Byla by jsi tady akorát nešťastná. Ruiny jsou velmi malé když si na ně zvykneš. Bylo by pro tebe špatné vyrůstat na místě jako je tohle.
Mé očekávání...
Má osamělost...
Můj strach...
Pro tebe mé dítě, je dám všechny stranou." Rozjasnilo se. Boj skončil.
,, Jestli si opravdu přeješ opustit RUINY... Nebudu tě zastavovat. Ale když už odejdeš, nevracej se. Doufám že mi rozumíš." Toriel mě obejmula. Byl to krásný moment. Obětí jsem jí opětovala, jak nejvíc jsem mohla. Pak se jen zvedla, a řekla: ,, Sbohem mé dítě." A odcházela. Pak se ještě zastavila, naposledy se ohlédla, a už jsem ji neviděla. Bylo mi do pláče. Asi stejně jako Toriel. Ale musela jsem jít dál. Udělala jsem krok vpřed, a otevřela obrovskou fialovou bránu.