Přede mnou, byl ten samý puzzle jako předtím. Posunout kámen po pěšině na šedé políčko, aby se zasunuli ostny. Udělala jsem krok, a zazvonil mi mobil. Vážně Toriel?
,, Haló? Tady Toriel. Ty neNENÁVIDÍŠ karamel, ne? Vím co preferuješ, ale neohrneš nad tím nos, když to najdeš na talíři před sebou, že ne? Ano, ano... chápu... mimochodem, děkuji ti za tvou trpělivost."
*típ*
Jako fakt? Vždyť mě Toriel ani nenechala odpovědět! :D *facepalm*
Poposunula jsem kámen na políčko, a ostny se (ne)očekávaně zasunuli. Radši jsem je přeskočila. Kdo ví, třeba to bylo jenom jako.
Dokončila jsem myšlenku, a mobil už hlasitě zvonil.
,,Torieeeeeel!"
Zařvala jsem na celé ruiny.
,, Haló? Tady Toriel. Netrpíš žádnými alergiemi, že ne mé dítě?"
,, Proč se ptáš?"
,,Huh? Proč se ptám?
Um...
Bezdůvodně. Opravdu bezdůvodně."
*típ*
Ta Toriel mi přijde nějaká...
... taková ,, tajemná". :D
YOU ARE READING
Evilyina cesta podzemím |UNDERTALE|
AdventureDalší marnost neboli ubohý pokus o čtenou knihu. Ale když už to čteš, a máš rád/a šílenosti, tak na tohle zkus kliknout... xd
