18. kapitola

34 5 0
                                    

Ratchet pracuje s vzorcem sintetického energonu, jenž se snaží dokončit do úplnosti. Už ma vytvořenou tekutinu s dost podobnými vlastnostmi jako tekutý energon.

"Ratchete, nechceš pomoct? " zeptám se ho protože se dost nudím, a vždycky jsem chtěla byt pro svět prospěšná svými technologickými objevy,  ne objevy ze špehování a bráním životu. Zabíjení,  proč nač brat život někomu kdo do války byl zatahnut proti jeho vůly,  a vlastně jen čeká az někdo přijde a ukončí trápení jeho duše. Zase jsem filozofický za uvažovala.

"Cože?" Podívá se na mě nechápavě. "Nudím se, nevim co dělat, tak sem se zeptala."Je překvapený asi mu nikdy jen tak sam od sebe nechtěl pomoct.

"No....dobře....podej mi nádobu se sintetickim energonem, " přesunu se k nádobě, vezmu ji do serv a donesu.
"Děkuji."Podekuje.

Dál pozorují co dělá.
"Ahoj." Příjde k nám Raf. "To je syntetický energon?"zepta se. "Je" odpovím. A ani se nehnu."Právě připravují pokusný vzorek. Udělal jsi dobře že sis vzal ochrané brýle." do řekne Ratchet.

"Mohu se dívat?"zeptá se a poupraví si Raf brýle."Hahaha nalijeme ho trochu do skušebního motoru." Ratchet aplikoval iněktaž do motoru a motor se po chvíli rozjede. "Funguje to!" Přiběhne k motoru Raf. "Bumblebee!" Zakičí na Beeho."Pozor on. Vzorec nebyl úplný. Bude třeba ještě spousta testování, než jej budeme moci používat, jako palivo, munici nebo první pomoc."Chtělo by to test co to udělá s něčím co v sobe má normální energon"řeknu. Ratchet se na mě překvapeně podívá. Zase.

"Nikdy jsem nechtěla byt špion, chtěla jsem byt vědec nebo zdravotník. Jenom díky mé schopnosti, splinou se stínem, a pohybovat se bez zvuku, jsem byla přiřazena tam"Ratchet jen přikývl. "Což je nepříjemné jelikož naše zásoba přírodního energonu je téměř vyčerpána. Naši válečnici za poslední dobu zpotřebovali spoustu energonu po akcích nepřátel."

"Decepticoni útočí z nenadání a dávají nám pořádně zabrat."To chce vipravu za energonem"prislim v konverzaci. "Přírodní energon je na vaší planetě vzácným zbožím a zdá se že Megatron má své mastné pařáty zabořene hluboko ve všech zdejších nalezištích. ""ale pokud dokážeme vytvořit sintetickou náhražku budeme mýt tolik energonu kolik bude jen potřeba."trosku veseleji doda Ratchet.

"Urcite nemaji vsechnen, když tak muzu jit krast" odpovím skoro bezmyšlenkovitě."To je nebezpeč...." Začné Ratchet ale nedokončí to, jelikož se ozve alarm z hlavního počítače.

"Další energon v pohybu." Informuje Arcee. "Už zase?" Postěžuje si Bolk. Z pokoje uslisim i pres alarm ranu. Neco tam spadlo. Skoro hned si serva přimáčknu k audioreceptorum.

"Muze to nekdo vipnout!!!" pokusim se o překričení alarmu.  "Aktivita v poslední době má svůj důvod. Decepticoni zoufale hledají další nalezeště Energonu k těžbě." Promluví Opimus. A Bee to vypne.

Dorazí do Hlavní místnosti Cosma."Autoboti..." Začne Optimus, ale Ratchet ho přeruší. "Optime, pokud se někdo z vás při misí opět zraní, už nám nezbývá skoro žádný energon.""Rozumím. Aktivůj pozemní most." Přikývl Optimus.

"Autoboti, vyrážíme." rázně řekne Optimus. Rozběhnu se vztřic mostu. Autoboti se transformují,  před jedou mě a projedou mostem. "Ale notak." povzdechne si Cosma. Nejspíš chce na misi ale Ratchet ji zastavil. Projdu mostem jako posledni.

Čas preskočen

Otevře se pozemní most vejdu do nej jako poslední. Autoboti i se mnou se vrátína základnu, kde  Cosma stojí u ovládaní pozemního mostu.

"Co se stalo?" Zeptá se nás Raf jak přichází blíž k zábradlí. Most byl vypnut. "Nooo já jsem viděl až následky, ale doktor prý zastal práci demoliční čety." Vysvětlil Bolkhead.

Cosma se na něj otočila a jeji obličej  odpovídal jasně 'WTF?' .

Dal to neřeším a jdu rovnou do pokoje. Ratchet pak vzal Rafa do serva. "Páni." Řekne překvapeně Raf. "Nazdarek kamaráde." rekne Ratchet. "Co?!" Vyjekne překvapeně Cosma. Ohlédnu se do hl. Mistnosti. Cosma se na me dívá. Udělá překvapenou tvar.

"Tak fájn v čem je to tajemství." Zeptá se Arcee Ratcheta, který mezi tím přešel k med zálivu."Žádné tajemství jen taková malá drobnost, které říkám sinten." Vezme Ratchet nádobu plno zelené tekutiny a hodí ji Arcee.

Vratim se do hl. A visplham se na strop. Podivam se na ratcheta. A pak přejedu pohledem celou mistnost."Z dat která načmáral Bolkhead?" Zeptala se Arcee zmateně, jak si prohlížela nádobu.

"Nebyl ten vzorec neúplný?" Přerušila Cosma Arcee, která mezi tím dala nádobu Beemu."Ne teď už ne." Zasmál se Ratchet a u toho zavrtěl hlavou."Fakt?? " zeptem se ze stropu,, TOS zvladl za tu chvilku? "Překvapeně se ptám.

|Tak tohle ti dodalo sílu?| Zeptal se překvapeně Bee a podal nádobu Bolkheadovy. "Takže z Ratcheta je teď lepší drsňák než já byl vědátor?" Zeptal se Bolkhead trochu ublíženě. "No jo. Nebylo to tak těžké." Usmál se Ratchet.

Bolkhead předá nádobu Optimovi, který si ji taky prohlédne. "Ratchete, využít sebe jako testovacího suběktu nebylo moudré." "Optime, ty jsi ho neviděl v akci. Byl jako uragán. Všichni to zkusme." Promluvila Arcee.

"Nebo až si toho vezme víc a mi si dáme dovču." Dodal Bolkhead svůj nápad. Cosma se na oba nechápavě a nevěřícně podívala."Souhlasím prvotní výsledky, vypadají vskutku obstojně." Vydá ze sebe Optimus.

"Ale navrhují dlat další pokusy na strojích né na autobotech." Položil mu servo na rameno a Sinten vrátil na stůl."I když jsou v početní převaze stary příteli, potřebujéme teď více válečníka v laboratoři než válečníka na bitevním poli."

Seskočim ze stropu, a dopadnu tiše jako peříčko. "Cosmo kolik je hodin?! " zeptám se."Eeeeeeee? půl desáté?"otočí se na mě.  "Hmmm a nejsi unavená?"Ne." Usmála se. "A chceš byt zítra unavena?"Noooo asi ne?" Řekne nejistě."Za hodinu a pul bude zitra""Jo to vím." Usmívá se. "

"Hmmm takze nezapiras ze jsi před chvili lhala""Eeee nooooo.....""Cosmo." Osloví ji Optimus a ona se na něho otočila."Měla by jsi už jít do úsporného režimu." Pokračuje dál. "Ale když nejsem unavená. A vy taky nechodíte každý den spát." Zkříží si ruce na hrudi.

"Ale my jsme dospělí " odpovím."Ale ale notáááák." udělá na nás dva psí oči."Jdi spát." Řekl Optimus přísně ale ona furt držela kukuč. "Na me to neplatí " jses jeste malinka, a potřebuješ každý den minimalne 8 ciklu v úsporném režimů "

"Prosííííím." Snaží se dál. " co když te zítra budem potřebovat, a ty nebudeš moct vídat nejlepší vikony kvůli tomu ze jsi nesla spat teť" přechytračim ji"Noooo eeeee.....""Tak fajn!" Zamračí se, zkříží si serva na hrudi a naštvaně se vydá do pokoje. Dam ostatním znamení ze jdu s ní.

Jdu tiše za ni,  tak ať o mě neví. Dojdem do pokoje.  Ale Cosma nejde k posteli, sedne si ke stolu s úmyslem něco si ještě namalovat. Sleduju co dělá a vilezu si tiše na strop.

" spat je neco jineho nez kreslit, i kdyz pěkně. ""Cooo?!" Vyjekne a převrhne se na zem i s židlí."Au...."Pomůžu ji vztat. "No jo, skoro celí život na se učila byt neviditelná a neslyšitelna, jako neexistující. Takže, se omlouvám"

Mlčí jen si protře hlavu co jí bolí.
"Tak pojď do postele"mlčí, ale mračí se. "Nuuuuu." Povzdechne si a jde k posteli lehne si. Chvilku trvá neš usne. Já po počkám než usne,  a pak odejdu z pokoje.

Tato kapitola vychází 30.12 2018
Zítra nejspíš žádná nebude takže :
Přeji vám šťastný nový rok 2019. Ať jste kdekoliv buďte šťastní.

TFP- DeverovtWhere stories live. Discover now