Age of Ice

Kapitola 8. - Černé chlupaté neštěstí

Čím blíže byli městu, tím více pociťovali změnu atmosféry, která je pohltila hned jak vjeli skrz dřevěnou bránu ověšenou barevnými šátky dovnitř. Vítr si pohrával se zvonkohrou vyrobenou z kostí, která visela na holém stromě po jejich pravici. K domům lemujících hlavní cestu byly připevněny provazy, ze kterých - stejně jako ze stromů ve městě – visely barevné fáborky. Výzdoba byla podivná, ale jistým způsobem kouzelná a dokázala strhnout pozornost. Obyvatelé dobře zapadali do prostředí, jelikož jejich oblečení bylo stejně barevné - jako výzdoba – a barbarské. Ženy se pyšnily pentlemi a korálky zapletenými do vlasů, které většinou měly zacuchané do dredů. Nechybělo ani důmyslné malování na obličejích i pažích.

Loki zaraženě seděl v sedle se zády rovnými jako prkno. Přítomní obyvatelé ztichli a sledovali projíždějící, ale po chvilce se vrátili ke svým činnostem. Někteří pozdravili Amoru a jiní se ledabyle poklonili Thorovi, jehož tvář byla jistě známá i v této končině. Lokiho jejich pohledy zneklidňovaly a občas měl nutkání je nenávistně probodnout pohledem, ale udržel se. Trochu se obával, že jestli se na někoho křivě podívá, pověsí ho a nechají oškubat havrany.

Sif zdravila a rozhlížela se kolem s naprostou uvolněností a zájmem, zatímco Thor nasadil úsměv a zdravil. Netrvalo dlouho a vytvořil se kolem nich menší hlouček dětí, který si zvědavě prohlížel cizince. Amora je rychle odradila od otravných otázek, ale nijak jim nebránila v pokřikování a smíchu.

Hlavní cesta je dovedla až na náměstí, které fungovalo jako rozcestí a místo pro shromáždění. Vlastně to byla jen plocha udusané hlíny.

Amora zastavila a letmo se rozhlédla. Nechtěla je teď hned tahat k vědmám, které určitě nikam neutečou. Potřebovali se z cesty trochu probrat a řádně se připravit. Obávala se, že by je tam Loki v tomhle stavu ještě napadl a urážel.

„Takže," vyhrkla a podívala se na trojici, která se jako na povel podívala na ni. „Určitě uvítáte pořádné jídlo, koupel a měkkou postel. Vědmy budou rády, když přijdeme spořádaně a zcela při smyslech. Pár hodin nám neuškodí. Nechám vás ubytovat a sama zajdu za vědmami, abych je obeznámila se situací, ale mám dojem, že stejně už všechno vědí."

„Jo, s tím souhlasím," přikývla Sif a protáhla se.

Loki se ani nevyjadřoval, protože ani na přikývnutí neměl sílu natož náladu. Teď, když byli na místě, na něho padla únava a další neduhy nepohodlí.

„Mám chuť na pivo," oznámil Thor a s úsměvem se podíval na Sif.

„Ani náhodou. Jedno možná." Sif varovně zvedla ukazováček a podívala se na Thora s tvrdým pohledem.

„Tak jdeme," vyzvala je Amora a pobídla koně, aby zavedla skupinku k jejich novému útočišti.

***

Každé město i nejmenší vesnice se nemohly obejít bez jedné věci – krčmy. Ať už by člověk zavítal kamkoliv, vždycky se najde místo, kde se můžou lidé sejít a opít. A přesně takové místo Amora vybrala a nechala je, ať se zabydlí. A tak všichni tři seděli u stolu a Thor si vychutnával vzácnou chvilku s jedním korbelem piva.

Loki seděl na lavici opřený zády o zeď a s nohama nataženýma před sebe. Talíř s jídlem si položil do klína a nedůvěřivě se v něm přehraboval vidličkou, než se překonal a pustil se do jídla. Překvapilo ho, že maso i zelenina chutnaly stejně jako u nich, a tak z hladu rychle snědl poslední kousek.

Sif si počínala stejně a utrhla si kousek z bochníku chleba. Nelámala si hlavu se stolováním a rozhodně nepotřebovala na nikoho dělat dojem, takže se cpala, jak jen mohla.