Adrien polkl doušek instantní kávy. Její hořkost ho ale nějak nezmátla. „Na modela máš zaručeně příšernou dietu,“ zavolal na něj hlas. Raději svůj pohled nasměroval na schody než na uličku, ze které hlas vycházel. Alya stála přímo zde, svírajíc rameno své tašky. Vypadala divně beze své obvyklé společnosti. Marinette už chvíli nebyla po Alyiném boku, ale stále mu to přišlo divné.
„Co si tím vůbec myslela?“ Zkusil ze sebe vydat ten nejlepší úsměv, ale moc se mu to nedařilo. Bylo to pro něj moc cizí. Proč by se měl vůbec usmívat, když je Marinette mrtvá?
„Myslím tím, že máš příšernou dietu,“ řekla Alya drze nazpátek. „Vše, co vidím, levné kafe, což mi napovídá, že si v podstatě svatokrádež, jedení sendvičů s arašídovým máslem a džemem,“ hlavu měla nakloněnou na stranu, ale její stisk ramena tašky se neměnil.
„Jsem unavený,“ zamumlal Adrien. Byla to nespřesvědčivá výmluva, ale stále vyšla z jeho rozpraskaných rtů. Dostalo se mu pouhé protočení očima z vrchu schodů.
„Měl by jsi zkusit něco trochu zdravějšího,“ řekla Alya záměrně s blížícími se kroky k jejich staré škole.
Adrien jen pokrčil rameny. Zadíval se na tmavou tekutinu. Začal se utápět v kávě a vlastním žalu. Odtrhl pohled od svého matného odrazu. Zamračené nebe připomínalo jeho ponurou náladu. Chyběla mu Marinette.
„Někdy jsem také zajdu,“ řekla Alya s nuceným úsměvem. „Když mi chybí... ráda vzpomínám na ty dobré časy,“ Adrien se zmohl na pouhé přikývnutí, protože to bylo přesně to, proč sem na prvním místě zašel. Tam, kde to všechno začalo. Tam, kde vše začalo jedním černým deštníkem.
YOU ARE READING
Always, Marinette •CZ•
FanfictionDeník jedné mrtvé dívky zanechává chlapce na kousíčky. Original story by: @evertea Originální příběh vlastní: @evertea Příběh momentálně prochází korekcí. Opravené části jsou označené ✔. Korekce od 5.4.2020 - současnost
