Wafieair- padlá zrádkyně (Avengers; Wafieair 5; Sestra 3)

11. Profesor Xavier

„A co že je z budoucnosti, já byl kdysi taky z budoucnosti, ” otráveně si odfrkl Logan a založil si ruce do kapes.

„A mělo to dost vážný důvod Logane,” usměrnil ho Xavier. „Jsi tu ještě s někým Alex?” posléze se otočil na mě. Nijak mě nezaskočilo, že si přečetl mé jméno z hlavy a že tuší, že tu nejsem sama.

„Ano. Teta Bethany a její dvě neteře. Všichni mě považují za zločince, ale jen oni stojí při mně,” nepatrně nastíním situaci a snažím se vyhnout očnímu kontaktu. Je mi nepříjemné, jak se mi snaží vniknout do mysli.

„Zajímavé,” řekl jen na to a trhl pohledem k Loganovi, který si za tu dobu stačil zapálit doutník. „Přiveď je Jamesi,” nařídil mu a když otevíral ústa k namítnutí, ostře dodal: „a o tom kouření si později promluvíme!”

To už jen protočil očima a odešel z pevnosti.

„Máš zajímavé schopnosti Kate. Kde jsi získala schopnost vzdorovat jiné mysli?” potom, co Logan zmizel, se na mě hned obrátil Charles, naznačil mi, ať ho následuji a vyrazil na vozíčku do postranní chodby.

„J-já já je ani nezískala, spíš mi byly vnuceny,” zakoktám se a zmateně za ním začnu kráčet.

„Mutace nemůže být vnucená. To by tu místo tebe stál hybrid. Tak jak to teda bylo?” odtuší profesor, před ním se otevřou dveře, on mě vyzve a tak vejdu dovnitř. On vjede a dveře se zavřou. Nejspíše nějaká automata tohohle zámku.

„Je to dědičné,” prozradím jen část.

„A dál?” očima skenuje knihovnu, ke které jsme se dostali v oné místnosti.

„A vložené. Sama tomu nerozumím a nejsem tu kvůli tomu, ale kvůli pohromě co nastane!” rozhodím rukama.

„Já ti rozumím Alex, ale abych ti pomohl, musím znát všechny podrobnosti včetně tvého já,” jedna kniha mu spadla do klína a než se pustil do čtení, propálil mě pohledem.

„Nemusíte mě znát na to, abyste svou myslí vyhledal další mutanty na pomoc proti nejmocnějšímu nepříteli!” zamračím se a naléhám na něj.

„To je pravda, nemusím,” vzhlédl od rozečtené knihy a mírně naklonil hlavu, „ale je to moje podmínka. Jestli chceš pomoci, necháš mě vlézt do tvé mysli. Jinak jsme spolu skončili a já nechám Logana, aby tě s radostí vyhodil z mého obydlí.”

„Vy jste hrozný manipulant!” vydechnu a ruce mě klesnou podél těla.

„Je jen zoufalý. A zlomený. A to si žádá zoufalé činy,” vešlo sem najednou odvedle velké modré chlupaté monstrum s brýlemi na nose.

„Aaaaaaaa!!!!!” zaječím, vypadnu ze dveří, tryskem přeběhnu k východovým dveřím a s ohromným křikem opustím zámek. Cestou ještě sejmu Logana s Bethany a rozespalými dvojčaty.

Už se přes tu velkou zahradu dostávám k černým vratům, když mě najednou zasáhla bolest hlavy, až zakopnu o vystouplý kořen a rozplácnu se jak dlouhá tak i široká hlavou do hlíny.

„Bleee,” vyplivnu to, pomalu se přetočím na záda a vytřeštím oči na postavu, co se nade mnou pobaveně tyčila.

„To jsem nevěděl, že náš vědec dokáže tak vyděsit,” uchechtl se a podal mi ruku. Hlava mi rázem přestala bolet.

„Hhh....to nebylo zděšení.....to.....jsem si na něco vzpomněla a musela pro to běžet,” zahuhlám, přijmu jeho ruku a postavím se na nohy.

„Jistě. Mimochodem, jsem Quicksilver,” blýskne po mně oslnivým úsměvem.

„Alex......kde ses tu vzal?” zajímalo mě.