#29

214 14 0
                                    

Parkuju motorku mámy na parkovišti před školou. Sundám si helmu schovám ji a vydám se směrem ke škole. Vejdu dovnitř a dojdu pomalu ke své skříňce odkud si vytáhnu fyziku a vydám se do učebny.

„Ahoj Charlie” zastaví mě po cestě Stefan.

Podívám se na něj „Ahoj jak se máš?”

„Zatím by se dalo říci, že skvěle” usměje se.

„Charlie” ozve se za mnou otočím se a podívám se na Isaaca.

„Ahoj” usměju se přijde k nám a políbí mě. Obejmu ho kolem pasu a mlčím. Isaac podává ruku Stefanovi „Isaac”

„Já vím Charlie o tobě mluvila” mrkne na mě „Jsem Stefan” přijímá Isaacovu ruku.

Isaac mě chytá kolem ramen a odcházíme.

„Nemusíš mě hlídat”

„Možná ne ale co se tady objevil záhadně zemřeli dva lidé”

„C-cože? A o koho jde?”

„Starší manželský pár budeme to odpoledne prošetřovat”

„Tak já zajdu za Stefanem jako podezřelím a zeptám se ho na to”

„V žádném případě ne sama”

„Půjdu s Lydii uvidíme se po škole” zabočím do učebny fyziky a Isaac odchází na Francouzštinu.

Po škole ke mě přišla Lydie a na motorce jsme jeli ke Stefanovi domů. Je to docela dlouhá cesta lesem ale konečně jsme dojeli na příjezdovou cestu k velkému a z venku vzhledově staršímu domu. Vypnu motor vytáhnu klíče ze zapalování a opřu ji o stojan hned potom co Lydie sleze dolů.

„Takže jsi ve škole potkala nějakého fešáka, kterého jsem ještě já nezaregistrovala a Isaac si myslí, že je to ten, který je zodpovědný za ty dvě poslední vraždy?”

„Vlastně ano” zazvoním na zvonek ale nikdo neotvírá. Najednou se otevřou dveře sami od sebe a Lydie mě strčí dovnitř.

Udělám několik kroků do chodby a rozhlédnu se „Stefane? Jsi tady?”

Jdu dál kde docházíme s Lydii do obýváku „Páni tohle je na mě až moc starobylé” ohrne nad nábytkem nos Lydie.

„No já nevím nevypadá to zase tak hrozně a hlavně je to tady obrovské”

„To vskutku je” ozve se za mnou.

Rychle se otočím a zastavím se pohledem na klukovi s černými vlasy na, kterém mě nejvíce zajmou jeho světle modré oči.

„Charlie kdo to je?” ozve se z vedlejší místnosti Lydie. Mlčím couvnu a rukou sjedu k pasu kde skrývám dýku.

„Nezkoušel bych to jen by ses mohla zbytečně zranit. Nemusíš se bát jsem bratr Stefana” usměje se přijde ke mě a podá mi ruku „Damon”

Pomalu ji přijímám „Charlie”

„Ano já vím Stefan o tobě mluvil”

„Vážně?” pousměju se.

„Charlie tak kdo to je?” přijde Lydie a zarazí se.

„Tohle je Damon bratr Stefana”

„Proč si mi neřekla, že má bratra” usměje se na něj.

Damon nás pozval na skleničku whisky Lydie do sebe lila už třetí a já zůstala u džusu.

„Ty si nedáš?”

„Nevěřím ti” odseknu na něj.

„To mě bolí od krásky jako si ty” položí si ruku na hruď k srdci.

„Přišla jsem za Stefanem a ne tady pít”

„Máš pěkně ostrý jazyk to se mi líbí” zazubí se.

„Charlie?” ozve se za námi.

Otočíme se s Damonem dozadu a oba se zastavíme pohledem na Stefanovi.

„Stefane” prudce se zvednu „Chtěla jsem s tebou nutně mluvit jenže tvůj bratr už stihl zřídit Lydii a musím ji odvést domů takže se uvidíme zítra ve škole” usměju se ale Stefan vypadá docela naštvaně.

Damon se zvedne „Co se tak tváříš jen jsem chtěl poznat dívku o, které tak často mluvíš a bylo mi ctí tě poznat Charlii a tebe taky Lydie” podívá se na ní a ona zčervená.

Tohle jsem ještě nikdy neviděla Lydie opravdu zčervenala „Drž se od Lydie dál Damone” chytnu Lydii za ruku a odvádím ji pryč.

„Ta holka se mi líbí” zaslechnu a zabouchnu za námi dveře.

Dostat Lydii domů bylo za trest byla opravdu na mol a to jen ze tři skleniček whisky. Jakmile jsem ji předala její mámě jela jsem domů.

Zastavím v garáží zavřu garážová vrata a jdu rovnou do kuchyně kde najdu vzkaz, že jsou rodiče na večeři a já se tak těšila na něco dobrého a nakonec si musím udělat něco sama.

Vyjdu po schodech do pokoje lehnu si na postele a začtu se do knihy, kterou jsem si včera rozečetla.

Včera jsem usnula u knížky konečně pátek vylezu rychle z postele převléknu se a bez snídaně vyrážím na motorce do školy. Celý školní den jsem Stefana nezahlédla a Lydii taky ne.

Nastartuju motorku a jedu ke Stefanovi vážně s ním potřebuju mluvit Isaac se Scott včera nic nenašli takže vážně potřebuju vědět co ví. Zastavím u nich před domem a s úsměvem zazvoním. Úsměv mi okamžitě mizí z obličeje jelikož otvírá Damon.

„Přišla ses mi omluvit zlato?”

„To si uhodl kde je Stefan?”

Povzdechne „Stefane máš návštěvu” zavolá a odchází. Ohlédnu se na svou motorku a potom zpátky přičemž rychle couvnu „Vylekal si mě”

„Co tady chceš?” oboří se okamžitě na mě.

„No potřebuju s tebou nutně mluvit”

„Jo ale já s tebou mluvit nechci” pokusí se mi zavřít dveře ale strčím mezi ně dýku.

„Nezbavíš se mě pokud nechceš aby ti někdo hodil na tričko poslední zdejší vraždy Stefane”

Povzdechne otevře mi a pustí mě dovnitř „Fajn o co ti jde?”

„Tak zaprvé nechovej se ke mě tak jak se teď chováš a za druhé co si tedy zač?”

„Už jsem ti to řekl nevěřila jsi mi”

„Ne to teda neřekl”

„Hele povídej Charlie nemám čas na tvé kraviny” podívá se na mě.

„Tak kraviny? Dobře měj se nebudu plýtvat tvým drahocenným časem” otočím se a odcházím. Nasednu na motorku nasadím si helmu nastartuju a odjíždím.

„Je to on”

„Počkej jsi si jistá Charlie?”

„Scotte co jiného by tajil? Nechtěl mě prvně pustit ani dovnitř nezdá se ti to nějak podezřelé”

„To je pravda”

„Vidíš” povzdechnu. „Ale má ještě bratra a ten jako vrah vypadá mnohem víc opil Lydii když jsme tam byli”

„Ten zmetek” zamračí se Stiles.

Podívám se na něj a zarazím se „Mám nápad pojď Stilesi” zvednu se od stolu chytnu ho za košili a táhnu ven.

Odjedeme ke mě domů kde si v pod postele vytáhnu kouřové bomby pistoli a vyrazíme opět k těm dvoum.

Charlie's Memories {Teen wolf- The Vampire diaries/CZ}Where stories live. Discover now