FALLEN

10.

Do kuchyně přišel Namjoon, s nějakými papíry co držel v ruce, přisedl si ke stolu a hned začal mluvit.
,,Úkol."
,,Jakej?" zeptal se Taehyung.
,,Dnes nebo zítra by Zicovi měla přijít ta zásilka drog. Pojedete na letiště, ale ne na hlavní letiště, tam by drogy nepropašovali. Pojede ta tohle letiště." Namjoon roztáhl před sebou mapu a prstem ukázal na danné místo.
,,Na tohle opuštěné letiště, to je jediná naletní plocha která se nepoužívá, na tomhle letišti může přepravovat drogy jak chce a kdy chce."
,,A mi tam máme jet?" zeptal se Taehyung.
,,Ano, je tam Hoseok a čeká tam na vás, kdyby něco ať tam má posily. Budete tam celý den, možná i noc, ale budete vyhlížet letadlo."
,,Vždyť to je na opačné straně města a k tomu všemu to je opuštěné, co kdyby jsme potřebovali posily, to se tam dostavíte nejmíň za dvě hodiny." protestoval Taehyung.
,,Klídek, Hoseok je na místě kde ho nikdo nevidí, pokud neuděláte nějakou hloupost, posila nebude třeba." ujišťoval ho Namjoon.
Taehyung hodil po Namjoonovi vražedný pohled a pak se zadíval na opuštěné letiště na mapě.
,,Tu mapu si vem aby si ještě někde nezabloudil a po cestě běžte koupit něco na jídlo a pití, protože tam budete asi dlouho." dodal Namjoon, zvedl se od stolu a šel do své pracovny.
Taehyung vstal od stolu chvíli po té, šel si do pokoje pro peníze a batoh, do kterého by mohl dát věci které nakoupí po cestě.
,,Pojď Kookie a vem tu mapu." pobýdl ho Taehyung když si zavázal boty, na zadá si hodil menší batoh a do ruky vzal černý kufřík se zbraněmi.
Vyšli z domu, Taehyung odemknul auto, do kufru dával věci, nasedli si a rozjeli se na druhý konec města.

,,Už tam budem?" zeptal se Taehyung za volantem.
,,Už jen přibližně čtyřicet kilometrů a budeme tam. Tady je benzínka, zastav tu, koupíme tu nějaké jídlo a to pití." oznámil Jungkook a Taehyung odbočil k benzínce.
Vystoupili z auta, Taehyung vyndat z kufru batoh s peněženkou a šli se podívat co mají v malém obchodě u benzinové pumpy.
,,Dobrý den." pozdravili tiše prodavače za pokladnou. Procházeli se po tom malém obchůdku a hledali něco k jídlu a pití. Nakonec vzali tři velké bagety, nějaké sladkosti a velké balení po šesti limonádách.
,,Třista padesát devět." řekl pokladník a nastavil ruku. Taehyung mu dal peníze, jídlo naházel do tašky a odešli. Věci dali do kufru, nasedli si do auta a pokračovali dál v cestě.
,,Máme víc skladkostí než jídla, budeme mít cukrovku." zasmál se Jungkook.
,,Tolik toho není a to co je sladké je dokonalé." řekl Taehyung, letmo se podíval na Jungkooka a šibalsky se usmál.

,,Kudy se tam jede?" zaptal se Taehyung když byli skoro před cílem.
,,Doleva, ne jeď vpravo!" Jungkook hledal cestu k letišti na mapě.
,,Tak kam!?" zpomalil před rozcestím a nervózně se zeptal.
,,Tam na tu cestu kde pak končí, takže vpravo." vysvětloval Jungkook.
Taehyung stočil volant vpravo, vjeli na silnici v dost špatném stavu, všude byli díry a trhliny, asfaltová silnice se pomalu změnila na polní cestu. Jeli přibližně čtyři kilometry po polní cestě, pak Taehyung zastavil před letištěm a rozhlížel se kam má jet a jestli někde není Hoseok.
Letiště bylo prázdné, tak opuštěné, zanedbalé, šlo dost poznat že tam nikdo nebývá. Několik zamknutých hangáru, před jedním z nich stálo menší letadlo, bylo opotřebované a na některých místech rezavé.
Najednou uviděl postavu která vyběhla zpoza rohu jednoho hangáru a šla svižným krokem k nim. Taehyung se lekl, myslel že to je Zico nebo někdo z jeho gangsterů, úplně mu stuhla krev v žilách, ale když se postava přiblížila, dokázal rozeznat její tvář. Byl to Hoseok, Taehyung si oddechl, vystoupil z auta a zakřičel na Hoseoka když byl trochu blíž.
,,Ty idiote, víš jak jsem se lekl, to si nemohl dát nějaký signál že si to ty?"
,,A jak? Nemáš čisté svědomí." křikl nazpět Hoseok a smál se Taehyungovi.
,,Na." a podal mu vysílačku. ,,Aby jsem ti mohl dát nějaký signál, aby si věděl že to jsem já a ne někdo jiný."
,,Idiote." řekl Taehyung pobaveně a bouchl Hoseoka do ramene.
Nasedli si do auta, Hose seděl vzadu a navigoval Taehyungovi cestu.

,,Teď jeď do těch garáží a zaparkuj v před posledním patře."
,,Proč do garáží, to si myslíš že tam Zico parkovat nebude? Sakra, to se mi přestává líbit." řekl Taehyung a nemyslel si že je to zrovna dobrý nápad.
,,Tam nepojede. Auta budou v předposledním patře a mi se budeme nahoře střídat a budeme vyhlížet letadlo." vysvětloval Hoseok.
,,A jak si můžeš být tak jist že sem nepojede?" zeptal se Taehyung a zaparkoval vedle Hoseokova auta které tam stálo.
,,Jsem si stoprocentně jist že jsem nepojede. Pokud chceš dostat nepřítele tak musíš myslet jako nepřítel."
,,To je pěkné vyprávění ale proč by semka neměl jezdit!?" ptal se Taehyung a Hoseok mu začínal lízt na nervy.
,,Protože bude chtít tu zásilku, nebude chtít čekat tak rovnou pojede k dráze a jakmile letadlo zastaví tak si hned převezme zásilku. Na co by čekal?"
,,To dává smysl. A jak ho zastavítme?" ptal se Taehyung.
,,To ještě nevím, musíme pak počkat na rozkazy od Namjoona." řek svoji domněnku a vystoupil z auta. Taehyung s Jungkookem, vystoupili také a šli za Heseokem který šel na střechu garáží.
,,Odsud je dobrý výhled." přiznal Taehyung.
,,Já vím, taky jsem tohle místo vybíral pěkné dlouho." chválil se Hose.
,,Máme jídlo, Namjoon říkal že neví jak dlouho tu budem." oznámil Taehyung.
,,To je fakt, letadlo může přiletět v noci nebo teď k večeru i ráno, možné je všechno a právě proto to tu musíme hlídat aby nám nic neuteklo."
,,A co budeme dělat, až přiletí to letadlo na které čekáme?" promluvil po dlouhé době Jungkook.
,,Dobrá otázka a na ni existuje jednoduchá odpověď, oznámíme to Namjoonovi." odpověděl na Jungkookovu otázku Hose.
,,No právě, oznámíme mu to, může se něco zvrtnout a pak co!? Pak bude pozdě!" vyjel po Hoseokovi Taehyung, začal po něm řvát, byl celý vystrašený z té akce a to se u něho jen tak nestává, aby se něčeho bál.
,,Bude vše v pohodě, když budem postupovat podle plánu." chytl Taehyunga za ramena, zpříma se mu díval do očí a utěšoval ho.

***