Zaraženě jsem koukala na zrcadlo před sebou, kde bylo krví napsáno 'Sleduji tě'. Začala jsem zrychleně dýchat a tep se mi zrychlil na maximum. Rychle jsem couvala od zrcadla ke dveřím, protože bych nerada dopadla, jako v texaském masakru motorovou pilou. Rychle jsem se rozhlížela kolem sebe, zda zde není ještě někdo jiný, ale byla jsem tu zcela sama.
„Nikdy nejsi sama"ozval se těsně vedle mého ucha něčí hlas a mně se zpomalil dech. V daný moment jsem se bála i nadechnout, natož se otočit a podívat se komu hlas patřil. S několika hlubokými nádechy a odpočtem do startu rakety jsem se otočila, abych nakonec zjistila, že tam nikdo není. Rozběhla jsem se ke dveřím od koupelny a zabrala za kliku. K mé smůle byly dveře zamčené zvenčí a nešly otevřít. Začala jsem křičet a bouchat do dveří.
*Tony*
„Já bych řekl, že tohle už stačí, jinak nás zabije"podíval jsem se na Pietra, Kiru a Clinta stojící vedle mě. Není na škodu vystřelit si z mladšího sourozence, pokud váš mladší sourozenec nemá problémy s agresivitou.
„Tony, ještě chvilku"řekl s pobaveným úšklebkem Pietro, který si doposud zakrýval pusu, aby zadržel smích. Podíval jsem se na Buckyho, který byl spoutaný na židli, protože by nás jinak opravdu za tuhle srandu zabil.
„Souhlasím s Tonym, tohle stačí, jinak bude muset chodit k psychologovi a ten poté k psychiatrovi a ten poté skončí v léčebně"pokrčila rameny Kira a s hlubokým nádechem se chopila klíče v zámku a otočila s ním.
*Brook*
Seděla jsem na podlaze opřená o dveře a houpala se, jako nějaký psychopat. V daný moment jsem se tak i cítila.
„Je to jen sen, je to jen sen"šeptala jsem neustále pro sebe a snažila se nemyslet na Freddyho Kruegera, který vraždil ve snech.
„Bože, doufám, že to není sen!"zakřičela jsem při vzpomínce na Freddyho Kruegera. Dveře od koupelny se otevřely a já spatřila čtyři osoby vcházející dovnitř. Začala jsem co nejrychleji couvat ke sprchovému koutu, co nejdále od osob.
„Jdi pryč, Freddy!"zakřičela jsem a z prstů vytvořila kříž. Všichni čtyři si vyměnili pohledy a poté se podívali zpět na mě. Tohle v žádném hororu nekončí dobře, třeba takový pach krve. Bože, za co? V tu chvíli se rozsvítilo světlo a já spatřila Clinta, Pietra, Kiru a Tonyho.
„Pach krve ožívá. Jdi pryč!"zakřičela jsem na Tonyho, který chtěl jít ke mně. Při výkřiku Tonyho odhodila tlaková vlna, která vycházela z mého hrudníku. Porazila jsem Freddyho Kruegera!
YOU ARE READING
Brook
Fanfiction,,Kořenem zla je nedostatek poznání" Jaký je rozdíl mezi dobrem a zlem?Nedávno jsem to také nevěděla, ale teď už v tom mám jasno. Patřila jsem k nim dokud jsem nepoznala všechny možnosti, nezjistila každý detail o nich a nezažila ty čtyři roky plné...
