Ten od vedle

3.Díl

Vím, že jsem dlouho nepřidala další díl, ale teď už se nemusím učit, a proto nejspíš nové díly budou přibývat rychleji. Pořád nevím, co si o této povídce myslet a jestli ji mám psát.

Harry:

Ráno jsem se probudil později, než všichni ostatní. Ke snídani jsem přišel později a taky jsem za to dostal vynadáno. Naše rodina si na společné snídaně a večeře lpí. Já bych je nejraději zrušil. Byli jsme celou dobu potichu, když v tom se máma ozvala s ‚geniálním‘ nápadem.

„Napadlo mě, že až budeme večer všichni doma, tak bychom mohli zajít k tomu fotbalistovi. Představit se mu a donést mu sousedský a přátelský dezert nebo dárek na uvítanou.“ Usmála se máma a Eleanor se šťastně zazubila. Tátovi to bylo jedno. Tak jako ostatně skoro všechno.

„To je super nápad.“ Souhlasila El a vstala. „Musí to být něco na úrovni. Musíme se mu zalíbit.“ Dodala a pospíchala nahoru do pokoje. Určitě to musela zavolat té své ukřičené kamarádce.

„Co na to říkáš?“ Zeptala se máma tátu. Pokrčil rameny a nic neříkal. Vstal a řekl, že musí do práce, protože mají hned po ránu důležitou poradu. Jestli to takhle půjde v naší domácnosti dál, tak se ti dva pozabíjí a ze mě a El budou sirotci.

Nebavilo mě sledovat mámin ublížený a z části smutný výraz a tak jsem raději vstal. „Jdu do školy a večer s vámi nikam nejdu.“ Jen by se ztrapnili a mě samozřejmě taky. O to nestojím. Lepší bude, když o mně ten namyšlenec nebude vůbec vědět. Soused jako soused a je jedno jestli je to někdo, koho nikdo nezná nebo Tomlinson. Prostě s nimi nejdu.

Než stačila máma něco namítnout, vzal jsem si svůj batoh a zmizel jsem pryč. Dnes píšu důležité testy. Snažil jsem se neohlížet na jeho dům. Stejně by mě zajímalo, jak vypadá ve skutečnosti, protože na fotkách a v televizi dost dobře.

Ve škole jsem to jen přežíval. Všichni se mě ptali, jaké to je bydlet vedle slavného fotbalistu. Proč nikdo nedokáže pochopit, že mě ten chlap vůbec nezajímá? To, že po něm moje sestra šílí, neznamená, že po něm budu šílet i já. Je jedno, že jsem teplej. Navíc je starej. Je o deset let starší než já a nevím, proč po něm Eleanor tak urputně chce. Jí je devatenáct. Jemu dvacet sedm. To není normální.

Předposlední hodinu jsem měl konečně s Nickem. Jen díky němu to tu přežívám. Postěžoval jsem si mu a bylo mi tak nějak líp. Ve škole nepatřím mezi šikanované, ale ani mezi oblíbené. Jsem prostě šedá myška, které si nikdo nevšímá. Docela mi to vyhovuje.

Když jsem díky Maxovi zjistil, že jsem gay a provalilo se to, tak si mě pod svoje ‚ochranná křídla‘ vzal Nick Grimshaw. Mám ho rád. Víc kamarádů ani nepotřebuju. Samozřejmě jsou tu i lidi, s kterými se bavím, ale k Nickovi mám nejblíže.

Dnes se o mně, ale všichni najednou zajímali až moc, když věděli, kdo vedle mě bydlí. Posílal jsem všechny radši za mnou sestrou, která se o Tomlinsonovi chce bavit až moc. Mě to nezajímá.