Ten od vedle

40.Díl

Louis:

I když si mě za mou dosavadní kariéru chtělo odkoupit hodně týmů z celého světa, tak jsem na všechny nabídky říkal NE. Sám nechápu, proč jsem poprvé na tohle kývl. Bude ze mě hráč Real Madridu, to je přeci výhra, no ne?

Právě jsem stál u okna s výhledem na to Harryho. Pod sebou jsem měl svoje kufry a skládal si do nich věci. Před pár dny jsem tento malý útulný domek prodal.

Bylo mi to líto, ale tohle přeci jen nebylo nic pro mě. Neměl jsem to tady kupovat. Myslel jsem si, že tato malá změna pro mě bude ta nejlepší, ale jak se později ukázalo, byla to chyba. Teď je jen otázka, jestli byl i Harry chyba?

Když jsme přiletěli z Portugalska, tak jsem mu dvakrát volal. Jednou to nevzal a podruhé to típl a napsal mi smsku, ve které stálo: Už mi nikdy nevolej.

Došlo mi, že jsem udělal velkou chybu a on se mnou skončil. Rozhodl jsem se, že nemá cenu o něj bojovat. Nemůžu si dovolit být homosexuál a už vůbec si nemůžu dovolit zůstat kvůli němu tady v Anglii. Ve Španělsku budu mít větší peníze a budu daleko od všech problémů.

Najednou mi zazvonil mobil. Rozbušilo se mi srdce. Ne, už to nikdy nebude Harry. Uklidni se. Podíval jsem se na displej. Liam. Vezmu mu to jen proto, že zítra ráno odlétám.

"Ano, Liame?" Snažil jsem se znít alespoň trochu nadšeně.

"Kdy odlétáš?" Zeptal se mírně sklesle. Nedokázal jsem ho poslat doprdele tak, jak předevčírem Zayna. Přeci jen mi Liam hodně pomáhal a jako jeden z mála se na mě nevykašlal, i když jsem arogantní sobec.

"Zítra ráno." Povzdychl jsem si a zapnul poslední velký kufr.

"To už se neuvidíme?"

"Jestli chceš, tak můžu přijet. Stejně musím za pár minut předat klíče novým majitelům a chtěl jsem jít na tu noc do hotelu."

"Klidně můžeš přespat u mě. Víš, že tady máš dveře vždycky otevřený."

"Já vím, Lee. Za chvíli jsem u tebe." Zamumlal jsem a típl to. Nebudu lhát, zase tak moc se mi nechtělo, ale i tak jsem se s ním chtěl na nějakou kratší dobu rozloučit.

...

"Třetí už ti nenaliju, ráno odlétáš a musíš být fit." Zasmál se Liam a nalil jen sám sobě třetí sklenku výborného kvalitního červeného vína.

"V tom případě nedostaneš ani ty." Vyplázl jsem na něj jazyk a zakřenil jsem se. Najednou jsme oba ztichli a já si povzdychl. Došlo mi, že jsem si Liama vůbec nevážil. Vlastně mi bude dost chybět.

"Loui?" Ozval se po pár minutách.

"Co?" Lehl jsem si tak, abych na něj viděl a dal jsem si pod hlavu dva malé polštáře. Nohy jsem si položil do Liamova klína.

"Jaké to je?" Zašeptal.

"Co?"

"Vždyť víš, Lou.."

"Nevím." Zasmál jsem se tiše. "Co máš na mysli?"

"No, chodit s klukem. Být s klukem. Jaké to je?" Zašeptal a sklopil pohled k zemi.

"C-cože?" Zamumlal jsem. "A proč se ptáš zrovna mě?!" Byl jsem skvělý lhář, ale když jsem měl v sobě třeba i trošku alkoholu, tak mi to lhaní nikdy nešlo tak, jak za střízliva.

"Vím o tobě a o tom děcku, Lou. Viděl jsem vás. Nebyli jste jediní, kdo byl ten víkend v Paříži." Liam se na mě podíval a já byl neschopný slova. Sedl jsem si a chystal se vstát.

"Asi bych měl jít." Vyhrkl jsem a Liam pevně chytil moje zápěstí, abych neměl možnost odejít.

"Můžeš o tom se mnou mluvit. Nejsem Zayn nebo Mike, já ti do buzerantů nadávat nebudu. Vlastně ti chci taky něco říct."

"Nemám co ti říkat. Byla to chyba..nejspíš. Nejspíš to byla velká chyba, které lituju, nechci aby ses vyptával."

"Možná o tom potřebuješ někomu říct, když před světem musíš mlčet."

Podíval jsem se na Liama a neměl jsem daleko k slzám. Doufám, že si váží toho, že je jeden z mála lidí, komu se otevřu. "Pravděpodobně jsem bi. Vlastně musím říct, že si kluků ani moc nevšímám. Dokud jsem se nenastěhoval do toho malýho domku, tak jsem nad tím ani nepřemýšlel. Vždycky jsem sbalil nějakou kočičku, která se mi do postele cpala sama a bylo to. Nehledal jsem ani vztah. Nechtěl jsem to a nepotřeboval jsem být ten idiot, co si musí kvůli holce pamatovat každý výročí, nebo kdy se narodila její matka. Stačil mi sex s holkama, dokud nepřišel on." Poslední větu jsem zašeptal a Liam poznal, že nemám daleko k slzám. Položil ruku na moje stehno a jemně mě po něm hladil. Nejspíš chtěl být pro dnešek dobrý utěšitel.

"A dál?" Zeptal se tiše.

"Je to brácha Eleanor, ale to ti asi došlo. Oba dva mě neskutečně moc přitahovali a lhal bych, kdybych řekl, že se mi jeho sestra ještě teď nelíbí. Kdybych se do Harryho nezamiloval, tak bych ji nejspíš šukal dál, ale je tu on a já už teď nemám ani pomyšlení na někoho jinýho. Ale udělal jsem chybu a on je dítě. Navíc by mi nikdy nebylo dovoleno být gay. Musím se zbavit myšlenek na něj. Stejně teď odjíždím a nemělo by to smysl. Já zapomenu, jednou určitě jo." Odmlčel jsem se a promnul si oči. "Co jsi mi chtěl říct ty?"

"Taky jsem byl zamilovaný do kluka. Několik let. Ale to je jedno, už je to pryč a stejně ho neznáš." Řekl rychle Liam a vyhýbal se našemu očnímu kontaktu. Nechtěl jsem to z něj páčit a navíc jsem byl už unavený a musel jsem se trochu vyspat. Krátce a kamarádsky jsem ho objal na dobrou noc a šel jsem spát.

Harry:

Skoro jsem po tolika nevyspaných a ubrečených nocí usínal v Nickově náručí, kdy mi začal zvonit mobil. Vlastně jsme byli s Nickem stále u nich na chatě. Bylo tu hezky a docela mě to tu ukldinilo. Nick byl skvělý utěšitel a naštěstí na mě ani nic nezkoušel, jak jsem předtím čekal.

Stejně jsem pro Louise brečel každou noc. Chtěl jsem být zase v jeho náručí, jeho polibky, doteky, objetí..

"Hazz, zvedni to." Zašeptal unavený Nick a já vstal. Eleanor? Proč by mi volala sestra, která mě momentálně ze všech lidí na světě nejvíc nenávidí?

Oblékl jsem si hnědý bavlněný a především teplý svetr a vyšel jsem ven na čerstvý vzduch. Přijal jsem její hovor a mlčel. Nevěděl jsem, co bych měl zrovna já říct.

"Jen abys věděl, nevolám ti proto, abych se stebou udobřovala. Přebral jsi mi přítele a já tě za to nenávidím." Řekla bez veškerých emocí. Mohli jsme být vůbec my dva ještě víc rozdílní?

"Co máš na srdci, sestřičko?" Řekl jsem jedovatě. Možná jsem se nezachoval jako správný bratr, ale hezky jsme se k sobě nikdy nechovali.

"Víš, že ti ten tvůj fotbalista odjíždí? Do Španělska. Vsadím se, že ti to ani neřekl, co? Neznamenal jsi pro něj nic stejně jako já."

Louis? Španělsko? To snad nemůže být pravda. Ta věta, že jsem pro něj nic neznamenal mi zněla v hlavě celý den..