vzpomínky

2K 62 4
                                    


Ahoj jen bych chtěla říct že vzpomínky jsou nakloněné a zbytek normálně. To je všechno co jsem chtěla říct a teď už si užité to Sterek o které jste si psali.
----------------------------

Poslední dobou se cítím tak sám, mám sice pořád své přátelé, ale od doby, co odjel Derek se cítím tak strašně sám. Jsou to už tři měsíce, co jsem ho viděl naposledy. První měsíc jsem každý den chodil do jeho bytu s nadějí, že se možná vrátil, ale teď už jen vzpomínám, jaké to bylo dřív. Vzpomínam si na to, když jsem ho naposledy viděl....

"Musím odjet Stilesi, ale brzy se vrátím" řekl s kamennou tváří.

" A kvůli čemu " zeptal jsem se, nechtěl jsem aby odjel, ale bránit jsem mu nemohl.

" Kvůli své minulosti" řekl a pohladil mě po tváři.

" Pojedu s tebou" řekl jsem s nadějí v hlase.

" Ne, tohle si musím vyřídit sám" řekl a odtáhl ode mě ruku.

" Tak dobře, ale něco mi slib. Slib, že se vrátíš" řekl jsem se slzami v očích.

" Slibuju " řekl a políbil mě. Potom mi setřel slzy a odešel.

Vzpomínam si jak se mě Scott zeptal kdo to je.

" Kdo to je " zeptal se mě a ukázal na černobílého muže.

" To je Derek Hale, celá jeho rodina umřela při požáru."

Vpomínám si, jak jsem Derekovi řekl první milá slova, bylo to v bazénu, když nás tam držel Jackson.

Podíval jsem se na mobil, který ležel na okraji bazénu.

" Stilesi, ani o tom neuvažuj, nedržíš mě tady nad hladinou celou tu dobu jen proto, abys mě teď nechal utopit. Držíš mě tady proto, že víš, že jakmile ze mě vyprchá ten jed, tak s tím budu schopen bojovat."

" Ne, držím tě tady nad hladinou, protože tě mám rád" řekl jsem popravdě.

Vzpomínám na náš první polibek, bylo to potom, co jsem vylezli z bazénu.

" Myslels to vážně, to cos říkal v tom bazénu ?" zeptal se mě a přistoupil ke mě blíž.

" Každý slovo, Dereku, já tě mám rád."

" Já tebe taky, Stilesi " řekl a políbil mě.

Vzpomínám si, kdy mi Derek poprvé řekl že mě miluje.

" Drž se ode mě dál, Dereku, nechci ti ublížit " řekl jsem a ustoupil o krok dozadu.

" Ty mi neublížíš, Stilesi" řekl a přistoupil ke mě o krok blíž.

" Ale co když jo, to bych nepřežil, nemohl bych žít s vědomím, že jsem ti něco udělal" řekl jsem se slzami v očích.

" Ty mi neublížíš, Stilesi, to všechno dělá ta stvůra uvnitř tebe " řekl a přistoupil ještě blíž.

" Drž se ode mě dál, prosím" řekl jsem a rozbrečel jsem se.

" To nemůžu" řekl a chytil mě za ruce.

" A proč ne?"

" Protože tě miluju" řekl a políbil mě.

Vzpomínam si na naší první hádku.

" Tobě se líbí Peter " řekl naštvaně.

" Ne, nelíbí" řekl jsem překvapeně, jak ho to vůbec napadlo.

" Nelži mi " řekl a odvrátil ode mě pohled.

" Nelžu, vždyť je starej a ošklivej " řekl jsem a chytil jsem ho za ruku.

" Je jen o pár let starší než já, to si o mě taky myslíš, že jsem starej."

" Né, to jsem tím říct nechtěl."

" Pusť mě" řekl a vyvlíkl se mi.

" Ale no tak, Dereku, já tě miluju a Peter se mi nelíbí" řekl jsem pozorujíc jak naštvaně odchází.

Vzpomínám na naše usmíření.

Někdo zaklepal na dveře.

" Ahoj, Dereku, co ...." Přerušili mě jeho rty které se přitiskli k těm mím. " To mám brát jako omluvu? Jestli jo, tak přijímám."

Sice nevím, jestli to měla být omluva, ale jestli jo, tak jsme se takhle omlouvali ještě hodně dlouho.

Ale ať se mi v hlavě vybaví jakákoliv vzpomínka, vždycky se to vrátí k té samé. Našemu rozloučení.

"Musím odjet, Stilesi, ale brzy se vrátím."

" A kvuli čemu?"

" Kvuli své minulosti."

" Pojedu s tebou."

" Ne tohle si musím vyřídit sám."

" Tak dobře, ale něco mi slib. Slib, že se vrátíš."

" Slibuju. "

Z přemýšlení mě vyrušil zvonek. Byla skoro půlnoc. Šel jsem ke dveřím a otevřel jsem je. Ten kdo tam stál mě pozdravil.

" Ahoj, Stilesi " téměř okamžitě jsem mu dal facku.

" Tomuhle říkáš brzy" řekl jsem se slzami v očích.

" Taky tě rád vidím Stilesi" řekl a setřel mi slzy.

" Slib mi něco."

"A co " zeptal se trochu zděšeně.

" Že už mně nikdy neopustíš. "

" Slibuju " řekl a políbil mě.

A jestli se ptáte jestli to splnil, tak ano o dva roky později jsem měli svatbu a byla opravdu nezapomenutelná.

" Stilesi Stilinsky, berete si Dereka Halea za svého právoplatného manžela?"

" Ano, beru."

" A vy Dereku Hale, berete si Stilese Stilinskeho za svého právoplatného manžela?"

" Ano, beru."

"Tak tedy z moci mi svěřené, vás prohlašuji za manžele, můžete se políbit."





one shotsWhere stories live. Discover now