cesta snů | victuri

What Is Happening?

Hasetsu 30.1. 2018 (Philovy narozky btw..pokud někdo ví)

VICTOR

4:15

Yuri pokud n-

„Victore!"

Odtrhl jsem oči od mobilu kde jsem psal zprávu a viděl Yūriho jak se opírá rukou o rám dveří a vyčerpaně oddychuje.
„Proč jsi tu tak pozdě? A-a proč jsi neodpovídal na zprávy?"
„Promiň! Zapomněl jsem si tašku a musel zavolat Yuu aby mi s ní šla na proti."

Nic jsem na to neřekl a objal ho. Neviděl jsem ho přes měsíc co jsem strávil v Rusku.

Jinak.

Po tom, co jsme jeli na nádhernou dovolenou kolem světa, jsme se vrátili do Hasetsu kde jsem trénoval s Yūrim. Jenže jsem se musel vrátit k Yakovovi aby mi trochu pomohl. Strávil jsem tam Vánoce, což mě neskutečně mrzí, jelikož se na ně Yūri těšil. Jinak, chci ho někdy požádat doopravdy o ruku. Plánuji to po Olympiádě.

YŪRI

Mě se po něm tak stýskalo!
„Viccane jsi koněčně zpátky! Škoda že jsi s námi nemohl zůstat na Vánoce."
Victor se zasmál a dal mi rychlou pusu.
„Můžu si dát věci k tobě?"
„Jo, můžeš. Jen, jak to bude mezitím co budeme v Koreji?"
„No, vezmu si s sebou všechno co mám teď s sebou a pak tu budu do konce roku."
„Dobře." Usmál jsem se a ruce mu pomalu omotal kolem krku na náznak aby se sklonil. On udělá co chci a dám mu dlouhý procítěný polibek po dlouhé době.
„Miluji tě Victore."
„Miluji tě Yūri."

~~~~~~~

Omlouvám se.
Nevydávám moc často, ale pořad mi na téhle fanfikci záleží.
Jinak, ano, přeskočila jsem dovolenou. Ano, bylo to v plánu.
Snad vám to nevadí, ale ono by se stejnak nic moc nedělo.
(Jinak Olympiádu bych přeskočila a příští kapitola bude březnová ^^)
A ano, vím že má tohle jen 294 slov, fakt sorry...
=^.^=