cesta snů | victuri

6) Oslo

Victor🥇

Vzbudily mě hlasy lidí.
Odlepil jsem víčko jednoho oka, jenže to druhé nešlo jelikož jsem si na něm ležel.
Zvedl jsem hlavu a hlasy utichly.
Otevřel jsem i druhé oko a rozhlédl jsem se kolem. Dobře, jsem v letadle, to je v pořádku. Yūri sedí vedle mě. Taky v pořádku.
Á letuška, ta je ta, která mi tu přišla nepřirozená od doby co jsem usnul!
Yūri něco dořekl a letuška odešla.
„Co se děje Yūri?" Řekl jsem hlasem který jasně naznačoval že jsem se právě vzbudil.
„Je mi trochu špatně tak jsem požádal letušku o vodu." Usmál se a já úsměv oplatil. Je to nakažlivý!

Letuška Yūrimu donesla vodu a on si vytáhl prášek. Zapil ho a podíval se na mě.
„Co se tak díváš? Nikdy jsi nepolykal prášky?"
„To jo, ale nemám to rád. Vždy mě museli ostatní přemlouvat."
Zasmál jsem se a on se mnou.
„Kolik zbývá hodin?"
„Asi dvě, ale neboj, už tam budem." Zazubil se a opřel si hlavu o mé rameno.
Usmál jsem se a položil si hlavu na tu jeho.

🥇+🥈=❤️🏅❤️

Yūri 🥈

Vzbudil jsem se a měl na hlavě cosi.
Pohl jsem hlavou a na mé stehna spadla Vicoušova hlava! Okamžitě se zvedl a začal otevírat oči a mnout si tvář rukou.
Začal jsem se jeho reakci smát a on jen pohledem 'jsem úplně mimo' mě zkoumal.
„Co to děláš, Yūriii.." zamručel a dal si hlavu na mé rameno. Asi je opravdu ospalý.
„Victore, za chvíli budeme přistávat, takže bych se už pomalu budil, ano?"
Kývl a já mu jen dal další pusu do vlasů. Je to ještě lepší než na ty vlasy šáhnout rukou!
Zvedl se do vzpřímeného sedu a protáhl se.
Zbytek cesty, což bylo asi dvacet minut, jsme si povídali.

Přistávání proběhlo v klidu, už mi to nevadí, za což jsem rád. Vzali jsme si znovu věci a šli z letadla.
Tentokrát jsme šli do hotelu pěšky, takže jsme přišli úplně vyšťavení a hned po připchodu na pokoj spadli do postele.
Možná spíme až moc, ale to je jedno!

Zvednul jsem hlavu a dal si ji na bok, kde byl Victor.
„Tak jak se ti líbí v Norsku?" Zasmál jsem se a Victor se přidal.
„No, mají tu pohodlný postele, takže zatím ano." Začal jsem se smát ještě víc.
Sedl jsem si a podíval se na Victora.
„Tak jdem ne? Jsme tu jen do zítra!" Škemral jsem a doufal že už konečně pohne kostrou a zvedne se. Stoupl si a přišel předemě. Sklonil se až k mému obličeji a zašeptal.
„Tak jo, jdeme?"
Usmál jsem se a zničehonic ho políbil.
„A nebo ne, jestli nechceš." Odpověděl jsem do polibku.
Vstal jsem a šel si vzít bundu z věšáku.
Hodil jsem po Victorovi jeho kabát na náznak, aby se už konečně aspoň pohnul.

Po náročném nachystání se, jsme vyšli po městě. Bylo krásné. (Vůbec nevím, já tam nikdy nebyla XD)
Prošmejdili jsme krámky, stánky a různé jiné obchody.
„Viccaneee, tady je ještě jeden obchod a já potřebuju něco koupit mámě na památku."
Ignoroval. Zamával jsem mu před nosem. Ignoroval.
„Tak víš co?" Řekl jsem nasupeně a stoupl si před něj. Byl opravdu nějak mimo.
Objal jsem ho rukama kolem ramen a lehce si stoupl na špičky. Stáhl jsem ho za límec k mému obličeji a políbil ho. Celkem dost naštvaně.
Vykulil oči ale pak si uvědomil co se děje a zapojil se. (To je tak divný psát..) byl jsem rudej až já nevím kde a jen ho objal a obličej zabořil do kabátu. Taaaak voní!
„Yūri! Promiň, nechtěl jsem tě naštvat."
Nic jsem mu na to neodpověděl a hned se ho zeptal.
„Co je důležitější než já, že na to myslíš?" Zvedl jsem obočí a zadíval se mu do očí.

„Představ si že jsi důležitější než jsi." Zasmál se a já zase zrudl. On přemýšlel o mě?

Celý šťastní se večer vrátili na hotel ruku v ruce a usmívali se jak blbci.
Vešli jsme do pokoje a já hned vzal mobil do ruky. Psala mi máma:

Tak jak se tam máte? Kde jste právě?

„Co se děje Yūri?"
„Ále, máma mi už píše."
„Tak to jo, pozdravuj je tam."
Kývl jsem a dal se do psaní.

Je to tu super, právě jsme byli v Moskvě a teď jsme dojeli do Osla. Pak ti to vše povím. Jo, a Victor vás tam všechny pozdravuje!

Dal jsem mobil zpět na stolek a šel jsem do koupelny. Otevřel jsem dveře a naskytl se mi pohled na sprchujícího se Victora. Rychle jsem si zakryl rukou oči a zabouchl dveře.

Na škále od jedné do deseti, jak moc se cítíš trapně?
Deset, Baymaxi, deset.

Opřel jsem se o zeď a svezl se po ní na zem. Bože, to bylo trapný. Ale měl hezké tělo...a ty svaly! Rozplýval jsem se nad jeho tělem asi dlouho, protože jsem slyšel smích.

Vzbudil jsem se z transu a podíval se na nádhernou tvář MÉHO Victora.
Propaloval svýma očima ty mé a pomalu mě chytl za ruce. Zvedl mě a usmál se.
„Netvař se tak poníženě, to se stane každýmu. A navíc, spoustě kamarádům, ne lidem ve vztahu." Zničil to ticho. Usmál jsem se. Má táák hezké oči!

„Miluju tě." Pošeptal Viccan.
„Já tě miluju víc a dýl!" Zasmál jsem se.
Victor se naoko zamračil a já se prostě zasmát musel. Dal jsem mu pusu na nos, jenže to jsem neměl dělat. Victor mě hned pevně objal a nechtěl pustit. Políbil mě, no, vy si můžete představit mou reakci.

🥇+🥈=❤️🏅❤️

Victor🥇

To se cítí tak moc trapně? To ho chci vidět například po měsíci našeho vztahu...

„Teď už máš koupelnu volnou, tak můžeš jít." Zašeptal jsem a dal mu pusu na čelo.
Podíval se mi do očí a usmál se.
Tak teď se s váma můžu vsadit, že nikdo nemá hezčí úsměv jak Yūri!

(Kdybys viděl Sangwooa, Nagisu, Haruku, Makota, Laita, Yoosunga, Zena, Luciela, a spoustu dalších, tak asi změníš názor =^•^=)

Sedl jsem si na postel a chvíli projížděl instagram.
„Yuri, Pichit hmhm, Yūri...ó, krása!"
'Lajknul' jsem Yūrimu fotku a projížděl dál..

„Co se děje?" Uslyšel jsem, když se vypla v koupelně voda.
Počkal jsem až vyjde z koupelny, jenže! On vstoupil jen s ručníkem kolem pasu a s ručníkem na hlavě a já se pomalu začínal červenat...no, ale byla to podívaná!

„Co se teda stalo?" Zeptal se mě s úplně rudým obličejem a já se pousmál.

„Pošleš mi tu fotku co máš na instagramu?" Zeptal jsem se.
Yūri kývl a já se usmál ještě víc.
Stoupl jsem si a přišel k němu.
Objal jsem ho a jemně políbil.
Awwwwwwww!

Yūri se usmál a já musel taky.
Tak strašně ho miluju!

Yūri si pak šel do kufru pro pyžamo- tričko a trencle-a došel k posteli.

Lehl jsem si na svou polovinu postele a sledoval jak se Yūri oblíká. Uviděl, že se dívám na něj jak se oblíká a zčervenal.
Zasmál jsem se a jen dodal: „Neboj, určitě tě uvidím ještě hodněkrát takhle."
Zrudl ještě víc a zrychlil převlíkání jak jen mohl. Zasmál jsem se nad tím a když se dopřevlíkl, poklepal jsem rukou na místo vedle mě.
Usmál se a lehl si vedle mě do postele. Stále měl červený obličej a tak mě napadlo, že by mohl zrudnout ještě víc.
Sedl jsem si a naklonil se k Yūrimu. Ten očima těkal po mém obličeji a zřejmě nevěděl co má dělat. Škodolibě jsem zvedl jeden koutek a podíval se mu do očí tak, aby se do těch mých podíval taky.
Opravdu nevěděl co dělat.
Položil jsem svou ruku na jeho tvář a přiblížil se ještě blíž k jeho rtům.
„Ještě tě uvidím hodněkrát. Uvidím tě se převlíkat, ale určitě i vyslíkat." Pošeptal jsem mu těsně před jeho rty které se malinko chvěly. Byl ještě víc rudý než kdy jindy. Zhluboka se nadechl. Zavřel oči a jeho ruce jsem ucítil zavěšené na mém krku. Přiblížil se tak, až mě políbil.
Byl to nádherný pocit. (Já cítím to mé nadšení, jak to tu píšu XD)

„Miluju tě." Zašeptal jsem.
„Taky tě miluju." Zašeptal Yūri.
Já si lehl a naklonil se k lampičce, abych ji zhasnul. Otočil jsem se směrem k němu, tudíž na levou stranu (z jeho pohledu) a jednu ruku přehodil přes jeho bok. Ještě jsem se k němu natáhnul a dal mu pusu a pak pusu na čelo.
Takhle jsem usnul a nechtěl, aby mě z tohoto snu někdo probudil.

🥇+🥈=❤️🏅❤️