Přehodila jsem přes sebe teplý kabát a boty na podpatku zvedla do ruky. Tiše jsem vyšla ven a modlila se abych nikde ne narazila na matku. Několika rychlími kroky jsem se dostala od domu, když mě zastavil její ostrý hlas. „Jestli teď odejdeš, už se nemusíš vracet," probodávala mě při tom nenávistným pohledem. Napřímila jsem se a oplatila jí pohled: „Tím se mě zříkáš?" Mlčela, ale v jejích očích jsem spatřila pravdu... A snad i rychlí záblesk mateřské lásky? Otočila jsem se k ní zády a pomalu se rozešla pryč: „Pak se již nevrátím." Tím jsme zlomily pokrevní pouto a já si šťastně uvědomila, že se již nebudu muset stát Smrtí.
Rozhlédla jsem se po sále plném mých spolužáků. Jemně jsem si skousla ret a nervózně přešlápla. „Tak si přeci jen přišla," ozvalo se za mnou a já bezpečně rozeznala Adamův hlas. „Samozřejmě," darovala jsem mu zářivý úsměv.
YOU ARE READING
Dcera Smrti {Dokončeno}
RomancePokud očekáváte nějaký příběh se šťastným dějem, pak si tuto knihu odstraňte z knihovny. Ovšem pokud se chcete vžít na chvilku do role naší hlavní hrdinky, potýkající se nejen s dospíváním, ale také nelehkým prokletím, pak je tato kniha přesně to...
