„Adame?" Zašeptala jsem zatímco jsem se stále věnovala zápisu poznámek. „Hm?" Zavrtěl se na židli. „Jsem Gia," odvrátila jsem od něj pohled a slyšela, jak zalapal po dechu.
Následovala jsem matku svižným krokem liduprázdnou ulicí. Zastavila se před jedním z mnoha vysokých domů. „Chci aby si dnes odvedla tuto duši," mávla ležérně k domu, kam právě vcházelo postarší paní. Přikývla jsem a nebyla schopná vydat ani hlásku. Když jsem vešla do domu, ona paní seděla v křesle v obýváku a oči měla plné slz. „Přišla sis pro mě, viď?" Zeptala se šeptem zlomeným hlasem. Přikývla jsem a postavila se před ní. Utřela si slzy a pousmála se: „Už je asi na čase. Nemůžu tu být věčně já jen...mám strach víš." „Nemusíš," prolomila jsem ticho: „Není čeho se bát, slibuji." Napřáhla jsem k ní ruku. Zvedla se a chytila ji: „Jsem Esmeralda." Představila se. Odvedla jsem její duši na onen svět, a když už tu se mnou nebyla, taky jsem se představila. „A já Gia," v očích se mi hromadily slzy, jsem na tuhle práci příliš sentimentální. Vyšla jsem z domu a Kývla na matku: „Hotovo." „Skvěle!" Tleskla si pro sebe nadšeně.
ČTEŠ
Dcera Smrti {Dokončeno}
RomancePokud očekáváte nějaký příběh se šťastným dějem, pak si tuto knihu odstraňte z knihovny. Ovšem pokud se chcete vžít na chvilku do role naší hlavní hrdinky, potýkající se nejen s dospíváním, ale také nelehkým prokletím, pak je tato kniha přesně to...
