Samantha je milá 18 letá dívka která chce studovat maliřinu a tak poprosila bratra aby poslal přihlášku. Ale co čert nechce........ Dočtete se v knížce.
Když jsem se koukala do těch nejkrásnějších modrých očí, věděla jsem, že jsem v háji. Netuším jak se to stalo ale vykroutila jsem se ze spáru jeho rukou a zalezla do pokoje kde na mě koukaly dva páry očí a smáli se od ucha k uchu.
Kluci děje se něco? Ne proč? Jen že na mě koukáte jak sluníčka. Aha, tak to bude, asi z toho, že jsme tě slyšeli.Copak se dělo tak zajímavého, že jsi celý den nebyla v pokoji? No ráno jsem se šla nasnídat, ale když jsem vyšla ze dveří tak jsem do někoho vrazila a ten někdo byl pan ředitel takže jsme šly bok po boku až k jídelně, kde za prví nikdo kromě mě a jeho nikdo nebyl, za druhý jsem si šla zaběhat, a když jsem se vracela zpátky tak jsem narazila na Nialla,,Kamaráda" ale moc jsem si sním nepokecala, protože jsem spěchala na oběd, ale jako na potvoru tam byl jen ředitel tak jsem se k němu připlížila jako myška a zakryla mu oči a zeptala se ho kdo jsem a on mi odpověď mi dal mé klučičí jméno a pak mě začal lechtat ale po chvilce toho nechal ale pak zase mě začal lechtat a nějak jsem se dostala z jeho spáru a utekla jsem do našeho pokoje, jenže já byla tak blbá že jsem ty dveře otevřela tak mě jeho ruce vytáhli ven z pokoje a zase mě začal lechtat, ale když jsem se mu podívala do jeho očí jsem věděla, že jsem v háji. Kluci já nevím co mám dělat, protože se mi zdá že jsem se zamilovala do ředitele.
Sam to že se zamiluješ není nic zlého, ale ty koukám jsi v tom až po uši holka. Ale co mám dělat Loui? Když tak to vyřešíme pak jdu se umýt do těch společenských koupelen stejně tam nikdo nechodí. Dobře pak to dořeším.
Jdu si pro věci na spaní a pak rovnou do sprch. Ale nevěděla jsem co se stane.
Tom
Dnešek jsem si hrozně moc užil nejvíc asi, když jsem zlechtal Sama. Na jednu stranu jsem ho litoval, ale na druhou stranu si o to řekl sám.
Teď procházím kolem společenských koupelen a teče tam voda// Nepoužívají se náhodou// Opatrně vejdu do koupelny, když ji projdu až do poslední tak tam někdo stojí ale jako kluk nevypadá. Co tu děláš? Když se ta osoba na mě otočila nestačil jsem se divit kdo přede mnou stál. Byla to dívka, ale někde jsem ji viděl. Ona na mě koukala vyděšenýma očima na tohle nikdy nezapomenu. Počkám než se oblékneš pak přijď do mé ředitelny.
Odešel jsem do ředitelny, kde jsem přemýšlel kdo je ta dívka někomu se strašně moc podobá. Najednou se ozve klepání na dveře. Dále! Dveře se otevřou a do nich vejde Sam, co ten tady dělá. Tak jsem tady pane řediteli. Teď jsem mohl sbírat bradu ze země. Takže jak se doopravdy jmenuješ? P-pane řediteli jmenuji se Samantha Sparx. CO? Jmenuji se Samantha Sparx. A-a-a co děláš tady. Řekněme že můj bratr neposlal přihlášku a tak jsem musela podstoupit muka a stát se klukem, abych se mohla učit malovat. A myslím že si mě pamatujete, protože jsme se setkali ještě dříve než byl konkurz. Jenom mě prosím nevyhazujte. Pane řediteli pro mě je tohle moc důležité. Jen mě nevyhazujte. A proč bych tě měl vyhazovat? Jen, proto že je tvůj bratr neschopný mám takový dojem, že to budeš muset vydržet ale jedna věc. Proč jsi mi to neřekla dřív? Protože jsem se bála. A navíc o mě vědí jen Liam a Louis a Niall. A kluci slíbili že to neřeknou.
Samantha
Stála jsem tam před ním jako boží dopuštění, ale jakmile jsem se podívala nahoru stál u mě. Koukala jsem mu sice do hrudě, ale když jsem zvedla pohled, tak jsem se stratila v těch jeho studánkách.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
P-pane řediteli co to dě-děláte. Sám nevím. Ale říkej mi Tome, ano? D-dobře T-Tome.
Najednou se ke mě začal sklánět. Neměla jsem tušení co vůbec dělat, ale jedno jsem věděla jistě, že to k čemu se schyluje je velmi špatné, ale z nějakého důvodu jsem nebyla schopna se uhnout.
Tome co to dělá.. nestačila jsem nic doříct a už jsem cítila ty jeho nadýchané rty na těch mých. Ze začátku jsem nespolupracovala , ale nakonec jsem tomu podlehla a vyšla vstříc jeho pohybům rtů, byl to nádherný pocit. V břiše mi vypukl ohňostroj. Po chvíli jsme se museli od sebe oddělit neboť nám docházel vzduch. Podívala jsem se mu do očí ve kterých poskakovaly jiskričky.
Tome nebudešmítkvůli tomu problémy. Kdepak kdybych byl učitel tak ano, ale jelikož jsem ředitel problémy mít nebudu. A teď upaluj spát.
Tak jo čumáčci je tady další kapitola. Budeme rádi za koment a like.
