Bratr a tři blbci ✔ || StudioMoonTV ||

14. kapitola - už nikdy více...

,,Vy s Matym máte pokoj vedle nás, takže támhle" ukázala Joanne na dřevěné dveře za rohem a oba jsme tam vykročily, popravdě tahala. Kufr jsem měla přecpaný k prasknutí takže ikdyž byl na kolečkách tak jsem to musela táhnout za sebou. Maty si mé snahy všiml a ušklíbl, jako nějakej boss si můj kufr vzal do ruky a si hladila své bolestivé dlaně. Odemkla jsem dveře které máš dělili od našeho pokoje a já jen stuhla úžasem, nádherná postel s nebesy, dřevěný styl kterým byl udělán celý pokoj, naproti posteli byla skříň která se pyšnila ručně ručními patrvary. Kufr jsem odložila kousek od skříně a doslova skočila šipku do postele, Maty se uvelebil hned vedle mě, ale naší společnou chvilku přerušila Joan

,,Máte hodinu na vybalení, jo a tyto dveře...
Ukázala prstem na dřevěné dveře u postele
... vedou do koupelny'' usmála se a odešla z našeho pokoje

...

,,Tady na chatě to je naprosto úžasné!" Vyhrkla jsem na Joanne, ale jediné co mě děsilo bylo lyžování, jak už víte, já neumím lyžovat a docela se toho bojím. A to nejhorší že za půl hodiny máme vyrazit na sjezdovku, s rozklepanými rukami jsem se oblékla a došla ke vchodových dveřím, Matyáš si mých obav všiml a objal mě kolem pasu a dal lehkou pusu do vlasů, mně se na chvíli ulevilo ale když jsme nasedli do auta a vyjeli. Měla jsem velký knedlík v krku když jsem spatřila sjezdovky, zavolejte sanitku, dostanu infarkt. Nazula přasky a 'obula' lyže, žaludek se mi zvedal z toho pohledu, jako základy umím, odrazit, to je vše. Joanniny kamarádi, jak už vím Daniel a Karel, hned vyrazili na kotvu já se jen zděšeně koukala jak ostatní lyžaři jedou dolů s takovou lehkosti. Zaplatila jsem do takového automatu a odstrčila se hůlkama blíže ke kotvě, ta vzala Joanne a v pohodě jela, já s Matym si stoupla a kotva nás nesla nahoru, když jsem chtěla vystoupit tak co? Samozřejmě spadla... S pomocí jsem se vyhrabala zpátky na nohy a pevně uchopila hůlky

,,takže, dám ti lekci" usmál se Maty a pomohl mi vyjet blíže k sjezdovce

Pohled Matyho

Amy se klepala, ale mně to přidalo roztomilé

,,dej si lyže rovně" pokynul jsem jí a dala si rovně lyže

,,tak pojď, pomalu jeť a pak udělej pluh"
(Tento popis bude podle toho jak to učily mě :D pozn. Autorky)
,,pokrč trochu nohy!" Odvětil jsem rázně a pomohl trochu Amy, když sjela asi dva metry dolů, rozzářily se jí oči a to byla moje odměna, když jsme ještě nebyli u konce. Když se trochu naučila zatáčet tak pomalu sjížděla dolů ale nejspíše jí ruplo v bedně, na nic nečekala a rovnou jela dolů, ale ona je začátečník takže jí to asi hned nepůjde, a měl jsem pravdu

,,dělej obloučky, ne slalom!" Ale to jsem řekl pozdě, naprala to do nejbližšího stromu a já si na chvílku myslel že je po ní, plnou rychlostí jsem dojel k ní a hned jí chlácholil, nejspíše bude mít bouli na hlavě, sice má helmu ale nikdo neví. Snažil jsem se aby se Amy postavila na nohy ale prej jí ta noha bolí, snad to nebude nic vážného, vzal jsem Amélii do náruče a snažil se sjet dolů, vždy když jsem se uvolnil tak by se převážil. Naštěstí bylo fakt kousek od ošetřovny takže jsem se moc nenabil. Amy se zdála docela v pohodě takže jsem nemusel moc spěchat, otevřel ramenem dveře a Amy posadil na židli, usmála se na mě a já věděl že bude snad v pořádku...

Ach ta prokrastinace... se mnou to je strašný 😂 zase díl o ničem ale bude to lepší, se nebojte 😉
A co se týče dalších pohledů... nebojte, nebude to jen o Matym a Amy, samozřejmě budou i Moonisko, Attack a Dejzr, to vám záručním

Vaše neschopná Littlie ❤