Bratr a tři blbci ✔ || StudioMoonTV ||

8. kapitola - snad? ✔

Pořád jsme tam s Radkem stáli jak přibití, třeba to je náhoda, ale rozhodně nebudu Dominika vyslýchat před klukama, to až doma. Dál se mi to nechtělo řešit a s Ráďou jsme došli do kuchyně pro něco k snědku, vzala jsem si jablko a přinesla si k Radkovi na železnou židli

,,co myslíš" optal se mě Ráďa a přitom okusoval také jablko

,,co?" dělala jsem blbou

,,no to se Samkem a Domčou" trochu mě to zarazilo, ale měla jsem odpověď

,,nic, i kdyby to byla pravda, tak ho budu brát normálně jako teď, mám spousta homosexuálních kamarádů a kamarádek, všichni jsou strašně v pohodě" s klidným hlasem jsem dořekla svůj monolog

,,ou, aha, nějak jak ty to myslím taky" malinko znervózněl, až mi to přišlo divné, chtěla jsem se ho na to zeptat, ale můj hlas přezvučel dupot

,,bude to mezi námi, ano" zašeptala jsem a dělala jakoby nic, on přikývl a otočil se ke dveřím. Do nich vešel Maty se rozespalými oči a mrtvolným dechem, vstala jsem a políbila na tvář

,,jdu si vyčistit zuby a převléknout, hned se vrátím" usmála jsem se a mrkla, vystoupala dlouhé schody a rovnou si to mířila do koupelny. Vzpomněla jsem si že jsem nevzala kartáček, praštila jsem se do hlavy a vzala jejich ústní vodu, vypláchla celou pusu tou látkou a následně vyplivla do umyvadla. Vlasy načesala do vysokého culíku, vyšla z koupelny a rovnou vplula do Matyho pokoje, tak jsem si vzala oblečení ze včera a pyžamo schovala do batohu. V pokoji nikdo nebyl, a já ráda zpívám, asi jsem to ještě neřekla ale opak je pravda, nejradši zpívám mojí nejoblíbenější...

Say something, I'm giving up on you

I'll be the one if you want me to

Anywhere I would've followed you

Say something, I'm giving up on you

And I am feeling so small

It was over my head

I know nothing at all...

Otevřeli se dveře a já se zasekla jak kazeta ze devadesátek, stáli tam všichni, když všichni tak všichni, bála jsem se pohnout, takový trapas jsem ještě nezažila... no tak tohle je druhý nejhorší trapas. Lehce jsem se pousmála a prošla kolem nic jakoby nic, za dveřmi jsem si silné mě oddychla. Udělala výpravu do obývacího pokoje, pustila televizi a posadila na pohodlný gauč. Za chvíli sem přišli kluci a také posadili, dnes s Domčou jedem domů do Brna, je okolo jedenácté a my máme jet v jednu hodinu

,,nezajdem někam než pojedem domů?" Navrhla jsem a banda souhlasila. Vyšli jsme z domu a šli... já Prahu neznám, ale Maty nám řekl, že je tu kousek park. Sedli jsme si na lavičku, jenže ta lavička byla jen pro čtyři, takže kluci si zabrali celou lavičku a já si sedla na Matyášův klín. Kousek od nás byla velká fontána a dnes bylo velké vedro, všichni měli stejný účel. Jak jsem to poznala? Koukli se na sebe šibalským úsměvem, a já věděla že to nebude dobře... Maty mě vzal do náruče, sundali mi boty a kabelku a hodili mě do té fontány, aspoň že jsem neměla řasenku, to by dopadlo... Zalapala jsem po kyslíku protože trochu vody se mi dostalo do plic, i když to nevypadalo že ta fontána je hluboká, ale ona ani moc nebyla, jen jsem dopadla do nesprávného úhlu. Jako zmoklá slepice jsem se vyškrábala na nohy, smáli se na celé kolo a kolemjdoucí se na mě divně dívali. Došla jsem si pro boty a kabelku, musela jsem se pomstít, a já věděla jak

,,au!" Zakřičela jsem a dělala ze spadla

,,co se stalo" všichni přiběhli a zděšeně koukali

,,spadla jsem a asi mám něco s kotníkem" kňučela jsem jakoby bolestí

,,můžeš chodit?" Opatrně mě zvedl Ráďa

,,ne.." kulhala jsem a znovu spadla, oddychli si a Maty mě vzal do náruče, Samko kabelku a Dominik boty, celou cestu mě nesl k nim domů. Když jsme přešli práh baráku tak jsem se vyhoupla z náruče a udělala pár dřepů na náznak, že mi nic není. Koukali na mě jak na největšího kryplína, ale já se jen usmála a všem dala pusu na tvář

Ano! Littlie se konečně dokopala k tomu aby napsala kapitolu! Hezké prázdniny (myslím že je máte taky :D) a už se těšíte na Vánoce? Včera to bylo přesně dva měsíce :D zatím Ahoj 💕💞