7. kapitola - Sen...? ✔

3.6K 213 31
                                    

Stojím u plotínky, na které je hrnec s omáčkou. Najednou ke mně přiběhne malá blonďatá holčička s krásnýma modrýma očima

,,mamí, táta přišel!" Zatáhla mě za zástěru a odběhla ke dveřím, já jsem si zástěru sundala a šla hned za ní. Tento dům jsem vůbec neznala, takže ani pomalu nevím, kde je východ...

,,ahoj zlatíčko" otevřely se vchodové dveře a vešel... Maty... měl v ruce kufřík, v druhé ruce kabát a byl oblečený v bílé košily s černou kravatou. Obejmul, nejspíš mojí dcerku, a přistoupil ke mně a políbil. Já jen vyjukaně stála s údivem z očí

,,copak se stalo" mile se usmál a vzal za ruku

,,um... nic" zavrtěla jsem hlavou a úsměv mu oplatila

,,jak bylo ve školce Lily?" Šel za dcer... Lily, chytl ji za ruku a vedl do obýváku.
Došla jsem zpátky do kuchyně, opláchla obličej a zadívala se z okna. Nádherné slunečné počasí, pak mi to docvaklo, je to sen. Ano trvalo mi to nějákou chvíli ale tak i tak, vlastně si můžu dělat co chci! Ale může sen předpovídat budoucnost? Nebo to je jen výplod mé mysli? Ale hlavně jsem se musela kouknout na kalendář. Je 10.června 2029, takže mi je... 28 let... wow, to je jakoby můj nejlepší sen? Prostě že tohle by podle mě mohl být nejlepší život, takový jsem ho chtěla...

Promnu oči a zjistím že to byl fakt sen... Odkreji deku a všimnu si, že mě objímají dlouhé paže. Byla jsem v klubíčku a on také a objímal. Mně to přišlo roztomilé, tak jsem tam jen ležela a spokojeně oddychovala, můj polospánek přerušil žaludek. Bylo to jako volání velryb. Vyhrabala jsem se z teplé postýlky a místo mě jsem mu do objetí položila objemný polštář, potichu jsem otevřela dveře a zase zavřela. Zašla jsem ke klukům do pokoje jestli spí, pár centimetrů jsem pootevřela dveře a vykulila oči. Dominik se objímal se Samkem! Radek jen ležel na zemi, ale on nespal a koukal na ně stejně vyjukaně, jako já. Ráďa se opatrně zvedl z madrace a došel ke mně, zavřela jsem dveře a oba tam chvilku potichu stáli

,,viděla jsi to samé, co já...?" Přerušil ticho a koukl na mě jako na zjevení

,,třeba to byla jen náhoda" snažila jsem se najít vysvětlitelné řešení

,,nemyslím si, když jsem se vzbudil kolem druhé tak Sam měl ruku přes Dominika" dala jsem si jedna a dvě dohromady, to byla ta jeho holka! Ale kluk! To mi moc nedávalo smysl...

Bratr a tři blbci ✔ || StudioMoonTV ||Kde žijí příběhy. Začni objevovat