8.

1.4K 146 7
                                    

Harry

Nikdo z vás, nemůže vědět jaké to je po takové době vidět slunce a modré nebe, slyšet zpívat ptáky a nadechnout se čerstvého vzduchu.
Na tu malou chvíli než nás zase zahnali do policejní dodávky a bez ohledu na to, jestli sedíme, nebo ne, se rozjeli pryč.

„Hej, ty se jak jmenuješ?" zeptal se Zayn toho Fostera, kterýho s námi převáželi, ten sebou jen trhl, ale nic neříkal.
„Neumíš mluvit?" zkusil to znovu, ale opět se odpovědi ani žádné reakce nedočkal.
„Zayne, myslím, že on mluvit nebude." promluvil jsem po další minutě ticha a Zayn se otočil s povzdechem na mě.

„Fajn, tak...neřekli ti, kam nás převážej? Nebo aspoň proč?" zajímal se.
„Vím jen, že do věznice s nižším stupněm ostrahy a díky konzultaci s nějakým právníkem..."
„Vy tomu opravdu věříte? Jste hloupější než jsem si myslel, zavezou nás někam do lesa a tam se nás zbaví! Už to chápete?!" přerušil mě Foster, který se pohupoval dopředu, dozadu a ve tváři měl výraz naprostého šílenství.

„Kámo, zastav je tady nějaká objížďka, protože opravují silnici." dolehl k nám zvuk hovoru těch dvou, co nás převáželi.
Vyhlédl jsem z malinkého okýnka a uviděl značku, která nejenže vypadala dost pofidérně, ale navíc myslím ani taková neexistovala.
Nechápal jsem, jak na tohle mohli ti hlídači naletět, ale začali i přes naše hlasité protesty zatáčet na lesní cestu.
„Hej! Vy idioti, copak nepoznáte falešnou značku?! Krucinál, otočte to!" křičel jsem na ně, ovšem odpovědí mi bylo jen "Sklapni, tvoje kecy nikoho nezajímaj!", takže jsme už déle než patnáct minut jeli hustým lesem bez konce.

Klížili se mi oči, tak jsem je na chvíli zavřel, ale pak sebou dodávka prudce cukla a my zastavili.
Slyšel jsem tlumené hlasy a pak střelbu, díky které jsem se vyděšeně přikrčil a s sebou stáhl i ty dva idioty, kteří se stále o něčem hádali.
V okamžiku, kdy zachrastili klíče v zámku, se moje srdce asi zastavilo a pak jsem málem dostal infarkt, když se mi naskytl pohled na drobnou osobu v černém s kuklou na hlavě.

Pohled Louise

„Dobrý den, ehm, nevím je mi to trochu trapné, ale máte tady nějaké reálně vypadající kukly, takové jaké mají zločinci z kriminálek?" stál jsem u pultu jednoho sexshopu a připadal si hrozně trapně. V žádném takovém obchodě jsem nikdy nebyl, ale kuklu jsem si nechtěl kupovat někde v normálním, protože by to bylo určitě mnohem víc podezřelé, tady jsem věděl, co říct, kdyby to bylo prodavači divné.

„Ano, jistě. Copak, chystáte divokou noc?" muž s blond melírem ve vlasech mě vedl dozadu kolem stojanů s množstvím věcí, které jsem většinou ani nevěděl, na co jsou a některé byly docela děsivé.

„Uhm, no, my máme dnes výročí tak bych ho chtěl trochu překvapit, jestli víte, co tím myslím." nervózně jsem zasmál, tohle bylo určitě to nejtrapnější, co jsem kdy řekl.
„Ale samozřejmě, takový k nám chodí nejčastěji, ale pak se k nám vrací, protože chtějí opět vyzkoušet něco nového při čem by znova zažili nejlepší sex v životě." uchechtl se prodavač a já se jen snažil nerudnout ještě víc, nechápal jsem, jak může jen tak mluvit o tak choulostivém tématu a přitom znít jakoby se bavil o počasí.

„Dobře, takže tady to je, tahle ulička je věnovaná různým maskám, další příslušenství k nim je o uličku dál, ale kdybyste cokoliv potřeboval stačí zavolat." laškovně na mě mrkl a zmizel za rohem.

Radši jsem přestal uvažovat nad zvláštním prodavačem a zaměřil se na hledání vhodné kukly, aby mi seděla.
Kromě obyčejných černých, ze kterých jsem si jednu vybral já, tu měli celou škálu barev a barevných kombinací, dokonce s různými ornamenty. Vedle kukel byly ještě různé masky, přičemž většina byla tak děsivá, že kdyby za mnou přišel někdo s ní na hlavě, umlátil bych ho, čímkoliv co bych měl po ruce, ale pak tu byla jedna, která si získala moji pozornost, tím kladným způsobem.

Okouzleně jsem prsty přešel po sametové, bílé látce, když se za mnou ozval hlas prodavače.
„Vašeho přítele sice neznám, ale dovolím si tvrdit, že tohle by se mu jistě líbilo."
„Myslíte?" na chvíli jsem se zamyslel nad tím, jak by Harry, pokud ho tedy dostanu na svobodu, reagoval, kdyby mě v tomhle viděl. No, ta představa se mi zamlouvala.

„Takže bude to 50£." otočil se na mě prodavač a s úsměvem mi podal růžovou tašku se značkou sexshopu.
Proto sotva jsem ho opustil, z kapsy jsem vytáhl svou tašku a vložil do ní koupené věci, tašku se značkou jsem vyhodil do nejbližšího kontejneru a vydal se k autu.
Vyjel jsem od obchodního centra přes město k lesu, kde se dalo vjet na lesní cestu, kudy jistě díky mojí značce pojede policejní dodávka s Harrym, Zaynem a ještě Nicolasem Fosterem, kterého jsem vybral jen kvůli špatnému duševnímu stavu.

Zaparkoval jsem za hustým křovím a připravil si zbraň, kterou jsem měl doma schovanou pro případ nouze, což tohle rozhodně byl a čekal, načež se kus dál ozval zvuk motoru a tak jsem si natáhl na hlavu kuklu a šel si stoupnout doprostřed cesty.

Policejní dodávka zabrzdila, tak prudce, že nemít zavřené oči, asi bych se podělal na místě. Muži v dodávce na mě hleděli jako na zjevení a proto jsem využil jejich nepozornosti a vystřelil třikrát do vzduchu, pak vyděšeným mužům naznačil, že mají vystoupit, což bez námitek udělali.
Přešel jsem za ně, oba zbavil zbraní a omráčil ránou do hlavy. Ze zadní části dodávky se mezitím začali ozývat zvuky a hlasy.

Otevřel jsem zadní dveře, tohle bylo úplně poprvé, kdy jsem v Harryho očích viděl opravdový strach, tak jsem si stáhl kuklu a pak uviděl další věc, kterou jsem u něj ještě neviděl a to široký úsměv spolu s jiskřením v očích.

„Tak co, jdete?“ pokývl jsem ven a oni beze slov vylezli z dodávky a šli za mnou k autu.
Za tohle vážně skončím v pekle!

Tak jsem tady a s předstihem, díky nemoci, která už je tak trochu pryč, ale od úterý jsem s ní byla doma 😅
Tak co? Má někdo nějaký tip, jak to bude pokračovat? Jo? Tak mi ho nechte v komentářích, budu ráda 😉
Vote
Koment
Přečtení
Potěší 💋
Vaše Karry 😘💙💚

Murder's lullaby(Larry) ✔️ Where stories live. Discover now