Murder's lullaby(Larry) ✔️

25.

Pohled Louise

Slyšel jsem za sebou hlasy, když jsem se rozběhl nahoru, ale bylo mi to jedno. To co udělal, se nedalo jen tak přejít. Znemožnil mě před svými přáteli nejhorším způsobem, jen pro vlastní pobavení. Copak tohle by udělal člověk, který miluje?

Brečel jsem a snažil se dostat ze sebe tu věc, která předtím byla potěšením a teď se zdála nepříjemná, když Harry zaklepal na dveře. Neměl jsem ponětí, jak mě v tak obrovském domě našel, ale to mi bylo jedno.
„Jdi pryč a nech mě být!“ Zakřičel jsem na dveře.
„Louisi, no tak, nechovej se dětinsky a pojď si o tom promluvit,“ odpověděl stejným tónem.
„Nejlíp před nimi, aby se ještě pobavili, co?!“
„Poslal jsem je domu, promiň, vím, že jsem to přehnal...“
„Aspoň na něčem se shodneme.“
„Lou, choval jsem se jako idiot, prosím otevři. Pomůžu ti, vím, že to chceš vytáhnout, ale tak jednoduchý to není,“ přemlouval mě dál a já jako ten největší idiot podlehl.

„Harry, pokud s tebou mám zůstat, budeš se muset změnit, protože takhle to nepůjde,“ odemkl jsem dveře a pustil Harryho dovnitř.
„A pomůžeš mi s tím, Lou? Pomůžeš mi se změnit?“ Jeho oči znovu připomínali ztracené štěně, ale já věděl, že za nimi stála dospělá šelma, která uměla nehezky pokousat.
„Ano a víš, čím můžeš začít?“ Harry zaujatě pozvedl obočí.
„Tím, že vytáhneš tu tvoji hračku a použiješ ji jedině s mým svolením.“

* * *

Harry tentokrát nevcházel do firmy sám a všechny asi překvapilo, že mi podržel dveře, ale já viděl jen Amandu. Ta se tvářila, jako by mi chtěla na místě vyškrábat oči a že by to s jejími dlouhými nehty nebyl problém.

„Dobré ráno, Amy,“ korunu tomu nasadil Harry, když opět spletl její jméno.
„Dobré ráno, pane,“ procedila mezi zuby.
„Prosím buďte tak hodná a udělejte nám kávu, ano?“ Usmál se na ni Harry a já viděl, jak se Amanda přemáhá, aby nevybuchla.
„Mně prosím s mlékem, díky,“ věnoval jsem jí úsměv a následoval Harryho za černé dveře.

„Taky bys ji nemusel provokovat. Nešťastná láska bolí, já to vím nejlíp,“ poznamenal jsem, když jsme seděli v Harryho kanceláři a já se věnoval vyplňování papírů.
„Já vím, ale tys tu nebyl, když se mě snažila dostat všemi možnými způsoby, takže si teď užívám, že už ví, jak se věci mají,“ zvedl hlavu od statistických časopisů.

„Harry, kdo byli ti muži včera?“ Zeptal jsem se na otázku, která mě na jazyku svrběla už od včerejšího večera. Harryho úsměv ztvrdl.
„Prstovi lidi...“
„Ale proč se nás snažili zabít? Vždyť ses měl s Prstem sejít kvůli obchodu, ne?“ Harry se zarazil, asi nečekal, že bych se zeptal takhle na přímo.
„Ano, ale nevím, proč nás napadli, mafie je nepředvídatelná,“ když mluvil, mračil se a zase se díval do časopisu.

Amanda otevírala dveře opatrně, jako by se bála, v jaké situaci nás najde.
„Pane, je potřeba zajít na poštu, přišel tam nějaký balík.“
„Říkáte balík, tak ať tam skočí třeba-“
„Já tam zajdu,“ nabídl jsem se hned a začal se soukat do bundy.

„Lou, nemyslím, že je to po včerejšku dobrý nápad,“ zamračil se, ale já se jen zasmál.
„Prosím tě, vždyť je to hned vedlejší budova, co by se mohlo stát?“ To jsem ještě nevěděl zhola nic o světě, ve kterém teď Harry žil a neznal jsem ho, tak dobře, jak jsem si myslel a to byla příčina všech problémů.

Ahoj, vy věrní, kteří jste tu zůstali a vy nový, kteří jste  tenhle příběh objevili, mám na vás otázku - nevadilo by vám, kdyby byly díly zhruba do 600 slov, ale zase by mohly být častěji? Určitě mi dejte vědět v komentářích.
Sejdeme se na Karry 😘💙💚