34.-Minulost, kterou nemůžeme skrýt

637 68 3
                                    

/3.12.2014, Bradavice/

Charlotte seděla v křesle v Havraspárské společenské místnosti a psala úkol na lektvary. Uběhlo skoro čtvrt roku a ona si na rozdíl od své sestry uvědomovala, že ji čekají zkoušky a snažila se na ně co nejlépe připravit.

Najednou před jejíma očima zahlédla nějaká záda, což jí přinutilo zvednout oči a zjistit, kdo to je. Zahlédla pouze záda a ruku, která vhodila do krbu další kus dřeva. Nechtěla se nijak blbě ptát, tak se zase vrátila ke svému psaní.

,,On byl úkol?" podivila se osoba, která právě přiložila polínko do ohně. Blonďatá Weasleyová z Havraspáru opět zvedla řasy, aby pohlédla do očí tomu klukovi.

,,Jo, esej na téma Veritasérum," potvrdila mu Charlotte, ale uvědomila si, že toho kluka vlastně ani neznala, ,,a ty jsi?"

,,Michael," představil se hnědovlasý kluk, ale když spatřil Lottin nechápavý výraz, rozhodl se, že se jí nějak blíže přestaví. ,,Bydlím s Lysem."

,,Ahá!" dopálila se blondýnka. ,,Tenhle Michael!"

,,Jo, to jsem já," uchechtl se kluk. ,,Lysander je vlastně hroznej osel."

Charlotte nechápavě pozvedla obočí. ,,Čím si tento nádherný titul zasloužil?"

,,Většina kluků si u holek všímá těch vnějších krás, ale on? To pako neustále básní o nějaké holce z Havraspáru, jak je chytrá a bla bla bla," stěžoval si Michael a Charlotte se téhle představě musela zasmát.

,,Lys je náhodou docela fajn," snažila se ho zastat, protože jí přišlo trochu nefér, hlavně kvůli Lysovi, se o něm takhle bavit.

,,Lysander Scamander je nerd," odvětil prostě Michael. ,,Věděla jsi, že si čistí zuby domácí zubní pastou, kterou mu vyrábí jeho máma?"

,,Jak bych to asi mohla vědět?" pokrčila rameny, ale ani to ji nezastavilo od toho, aby ho bránila. ,,No a co? Každý máme jiné rodiče a třeba na té pastě něco zajímavého je."

,,Podle mě je to podivín," stál si na svém. ,,Pořád se vidí, že nemá holku, když po nocích skládá ty jeho básničky."

,,Ty jí snad máš?" nechtělo se jí věřit a Michael na ní koukal podobným způsobem.

,,To se Eve ještě nepochlubila?" napověděl jí hnědovlásek. Charlotte si vzpomněla na svou kamarádku s hnědě havraními vlasy, jak vždy básnila o Teddym Lupinovi. Ale s tímhle člověkem se Evelyn Fisherová opravdu nepochlubila a vlastně ani nechápala, proč to neudělala.

Také si uvědomila, že ona je jediná z party, kdo je sama. Na Hope incident s jejím bratrem Teddym a láskou jménem Lorcan z Hallowenského plesu se totiž zapomenout nedalo. A její kamarádka Jenny McLaggenová? Ta všechen svůj volný čas věnovala tajemnému Tobymu Adamsovi. A teď se dozvěděla, že i její třetí kamarádka si našla kluka.

Nikdy si nemyslela, že by po tom toužila a ani teď se necítila, že by ho potřebovala, ale i přesto jí napadla otázka, zda o ní náhodou nemá nikdo zájem.

°°°

Virginia Dragoniv seděla na té zatracené hodině Dějin čar a kouzel a její výhled se rozprostíral na Alpharda Blacka, který si zahleděně prohlížel ducha, který tento předmět učil. Pořád ho nedokázala odhadnout a to jí žralo víc než cokoliv jiného. Vzhledem k tomu, že také výkladu nevěnovala pozornost, tak měla spoustu času na přemýšlení o svém klukovi na jednu noc.

Vlastně, když na něj teď takhle koukala, tak jí ani nějak nepřišlo, že by vypadal nějak zle nebo a arogantně. Je pravda, že působil sebevědomě, lehkomyslně a zároveň i šibalsky, ale nic zlého v něm neviděla, i když si to vlastně přála. Přála si, aby ho mohla nesnášet. 

Ale prostě jí v ní neustále něco samotné přesvědčovalo o tom, že ona by mu měla odpustit. Jenže potom tu byla ta druhá strana, která toho černovlasého parchanta chtěla uškrtit, profackovat a znovu poslat do Filchovy postele. Najednou ale profesor Binns jí zkazil výhled na Alpharda tím, že si před ní stoupl.

,,Slečno Dragoniv!" zavřeštěl duch a Ginia sebou ihned trhla.

,,A-ano, pane profesore?" vykoktala pohotově a on si ji změřil pohledem. Všichni přítomní studenti samozřejmě na ty dva upoutali svou pozornost, což Virginiu znervózňovalo ještě více.

,,Řekněte mi, jméno sekty, která aktivně bojovala proti Lordu Voldemortovi a uveďte alespoň pět členů, kteří zemřeli," přikázal jí Binns a Virginii začal pracovat mozek na plné obrátky.

,,Řád Fenykla?" hádala a celá třída propukla v hlasitý smích.

,,Ticho, prosím!" zahulákal profesor. ,,Tohle není k smíchu, ale k pláči!"

,,Chápu, slečno Dragoniv, že nepocházíte z Anglie, ale tohle ví snad i pětileté děcko!" pokáral jí. ,,Jmenuje se Fénixův řád! Teď ty členy."

,,No," dlouze se zamyslela, ,,Albus Brumbál?"

,,To má být odpověď!" vyštěkl Binns. ,,Dál?"

Virginia byla v háji, ale zaškobrtla o Alphardův obličej a na něco si vzpomněla. ,,Black! Sirius Black!"

,,Ten ještě nezemřel," připomenul jí a ostatní studenti se zase zasmáli.

,,Longbottomovi?" snažila se zoufale a Binns pokýval hlavou. ,,Lily Potterová, Dorcas Meadowesová, Mary McDonaldová a Marlene McKinnonová."

,,Správně," pověděl jí, ,,ale trvalo to sto let, takže odečítám Nebelvíru pět bodů."

Polovina tříd, která patřila do Nebelvíru se ozvala nerudným zabručením a Binns se vrátil ke své katedře. ,,To by pro dnešek bylo vše! Zopakujte si První kouzelnickou válku, protože po víkendu si na ni napíšeme takový malý bezvýznamný testík."

Tentokrát se celá třída ozvala nesouhlasným zabručením a všichni se pomalu začínali klidit ven. Dívka z Nebelvíru, která zapříčila odečtení pěti bodů z Nebelvírského účtu se nemohla ostatním ani podívat do tváře. Nebyla pravda, že se narodila v Bulharsku, jak její jméno mohlo napovídat. Je sice pravda, že její matka, Nikolina Balevski byla nemanželským dítětem Dimatara Kadanova a Lisy Balevski, a její otec byl z Ruska, ale i přesto ona se cítila být více Angličanka než napůl Bulharka a napůl Ruska, ale ostatní to tak očividně neviděli.

Vlastně byla raději, že je připodobňovaná ,té z Bulharska' než kdyby všichni věděli, že ona je vnučka Smrtijeda Dimitara Kadanova. Se svojí babičkou se vídala docela často, což se rozhodně nedalo říct o jejím dědečkovi, který prý ani neví, že má dceru. Měla dokonce pratetu, sestru jejího dědečka, jménem Jelena Kadanov, která byla stejně jako její dva bratři Smrtijedka, takže teď sedí v Azkabanu.

A přesně tohle byl její největší strach. Bála se toho, že někdo odhalí to, koho má v rodině, nebo hůř, že jednoho dne bude jako její dědeček, o kterém si vlastně ani nebyla jista, zda je pořád naživu. V ten moment si chtěla dát facku za to, že se vůbec stará o nějakého Blacka.





Some faulting girl III. ✔️Where stories live. Discover now