Proč?

17 0 0
                                    

Vyrazil jsem hned takže jsem dorazil za soumraku. Přede mnou byl malý dům. Byl uvnitř. Další kus mé moci. Byl jsem rád že jsem získal moji moc tak rychle. Vešel jsem do domu a uvnitř byla truhla. Přistoupil jsem k ní a otevřel ji. Jediné co bylo uvnitř byl náhrdelník. Připadal mi povědomý. Od té doby co jsem sem vešel tak ve mě byl pocit že tu nejsem sám. Natáhl jsem ruku a zvedl ho.
-----------------------------------
Jsem zpátky u té vzpomínky, kde zabili Aleju. Proč se mi znovu vrací? Je zde něco na co bych si měl vzpomenout?
"Shanare. Ty si byl vždycky dobrosrdečný idiot. A tady jsou následky." Znovu ten hlas. Ten hlas. Čí je? Pak jsem ho poznal.
"Ne. Ne. To nemůže být pravda!"
Najednou jsem se objevil před panem Rutosem.
"Řeknu ti co se zde stalo. Pojď blíž" Konečně jsem uslyšel co mi kdysi dávno řekl. Byla to pravda. Cítím jeho přítomnost. Ještě žije a našel mě.
---------------------------------
" Nas rah da mar knuh" Postavil jsem se a věděl že je zde. Byl jsem plný hněvu.
"Takže si to byl ty" Otočil jsem se a viděl jeho tvář. Vypadá stejně jak si ho pamatuji. Usmál se.
"Takže si konečně vše pamatuješ?" Jeho hlas. Naposledy jsem ho slyšel jak zabil Aleju. Můj vztek byl čím dál tím větší.
"Proč? Proč si to udělal?" Můj hlas byl plný vzteku ale také smutku.
"Pomsta. Kvůli pomstě." Nyní měl vážný výraz. Jeho oči byli plné nenávisti. Pomsta? Tohle všechno jen kvůli pomstě?
"Takže ty si zničil vesnici, zabil Aleju jen kvůli pomstě?!!" Nedokázal jsem udržet můj vztek na uzdě. Moje magie se vymkla z rukou.
"Přesně tak." Zasmál se jako by byl na to hrdý. "Bratře"
Praštil jsem ho tak tvrdě že proboural zeď a vyletěl ven. Šel jsem pomalu za ním. Všude kolem byli jiskry a párkrát padnul i blesk. Vstal a opucoval se.
"To je vše co máš?" Pousmál se a tasil svůj meč. Tasil jsem svůj meč a rozběhl se proti němu. Naše meče se skřížily a vlna energie poničila zemi pod námi.
Naše meče tancovali v ukrutné bitvě. Obě naše magie řádili kolem nás. Bratrovi plameny spálili vše co bylo okolo. Švihl jsem mečem ale on se vyhnul a opětoval útok. Bodl mě do levé ruky. Uskočil jsem trochu do zadu.
Byl silnější. Věděl jsem to ale bojoval dál. Zběsile jsem na něj útočil ale pro něj to nebyl problém. Kopl do mě a já spadnul na zem. Zabodl svůj meč do levé části mého břicha.
"Už mě nebaví si s tebou hrát." Vytáhl ze mě meč a chystal se dát poslední úder.
"Zemři"
Tohle je asi konec. Promiň Alejo. Nedokázal jsem ho zastavit. Viděl jsem jak se jeho meč pomalí blíží. Najednou ho zasáhl blesk a skočil po něm Aezor. Začal mu trhat ruku ale můj bratr a shodil.
"Stupidní zvíře!" Než stačil Aezor vstát tak ho Zerek probodl.
"Ne! Aezore!" Snažil jsem se k němu dostat ale najednou jsem byl na jiném místě. Než zemřel tak na mě použil kouzlo a přemístil mě na nějaké místo.
Pořád jsem se díval směrem, kde jsem je viděl naposledy. Praštil jsem rukou o zem.
"Aezore." Můj hlas byl tichý a zlomený. Bylo to tím že jsem byl zraněný a ztrácel krev. Přiložil jsem ruku na ránu a řekl potichu kouzlo.
"Ghal hul... nas... er" Než jsem stačil něco zaregistrovat tak jsem padl do bezvědomí.

Poslední Žijící DruidWhere stories live. Discover now