Turn Back Time 2

Studený vítr

edla jsem si na gauč. V ruce jsem držela teplý čaj s citronem. Nic jiného mi nezbylo. April od madame Cassandry utekla. Zabouchla za sebou dveře a ani se po nás neohlédla. Zmizela ve víru sněhu. Zůstalo po ní jen prázdno. Domů jsem se vydala půl hodiny po ní.

Čaj v ruce mě hřál. Venku padaly sněhové vločky. Tvořily na střechách mrakodrapů sněhové čepice. Zabalila jsem se do teplé mikiny. Hnědé vlasy mi splývaly v dlouhém copu po stylu Francie. Upila jsem trochu horké tekutiny. Položila jsem hrnek na stolek u gauče.

V ruce jsem svírala náš společný náhrdelník. Náhrdelník přátelství. Oreo sušenka se trochu zaprášila, její bílý povrch pokryl slabý poprašek prachu, jak dlouho ležela netknutá. Obrátila jsem ji vnitřkem nahoru. Předtím jsem si toho nevšimla, ale bylo tam vyryté moje jméno. Clary.

Psala to Lily. Musela to vyrýt v den, kdy jsem to od ní dostala. Moje poslední vzpomínka na ni bude tahle. S April jsem se nadobro rozloučila. Zkoušela jsem jí volat, ale nebere mi mobil. Vždy to nechala zvonit, nebo to pípla. Po dvou hodinách jsem to vzdala.

Schovala jsem náhrdelník zpět do šperkovnice. Přivádělo to ke mně akorát vzpomínky, které jsem zapudila. Lily už není, teď je to April. Lily zemřela v tu dobu, kdy jsem přestala věřit v její návrat. Místo toho mi přišla April, která si to odmítala přiznat. Ona mi nevěřila, pokládala to za blbost. Nařkla mě z bláznovství. Ani jsem se jí nedivila. Teď jsem sama o tom začínala pochybovat.

Roztřeseně jsem se postavila na nohy. Zvedla jsem se a zamířila k sobě do pokoje. Zabouchly se za mnou dveře s obrovským třískotem. Všimla jsem si otevřeného okna. Okamžitě jsem ho běžela zavřít. Ovál mě ledový vzduch. Štípal mě na tvářích. Zčervenaly mi zimou. Venku panovala hotová vánice.

Pár lidí se snažilo schovat pod deštník nebo igelitovou tašku, která jim brzy odletěla. Nebyli na tohle počasí zvyklí. Vzpomněla jsem si na jednu, která mi ještě zbyla. Naše společné fotoalbum. Leželo na nočním stolku. Přejela jsem po jeho vázání v modré kůži. Stříbrným písmem jsme tam vyvedly naše jména. Clary and Lily. Naše společné chvíle.

Otevřela jsem ho hned na první stránce. Fotky na mě dýchaly radostí, štěstím, láskou a kamarádstvím. U mě se ale projevilo zoufalství. Toužila jsem tohle všechno vrátit zpátky. Chtěla jsem zpátky ji. Moji milovanou kamarádku. Stres z posledních pár hodin na mě dolehl prudce. Už jsem se neudržela. Rozvzlykala jsem se.

OPRAVENO: 12.03. 2019