Turn Back Time 2

Navrácená vzpomínka

Sledovala jsem pohledem April. Hrála si s dvojčaty ve sněhu. Ještě pořád mi vrtalo hlavou, jestli je opravdu Lily. Začínala jsem pochybovat. Samozřejmě jsem pozorovala ty náznaky, které dělala. Chovala se jako Lily, mluvila jako ona, vypadala jako moje bývalá nejlepší kamarádka. Tím ale veškerá podobnost končila.

Za dlouhou dobu, skoro půl roku, se jí nevrátily žádné vzpomínky. Věštkyně mi slíbila, že se jí to začne časem vracet, ale neřekla kdy přesně. Počítala jsem s tím, že by se mohla rozvzpomenout rychle. Dávala jsem důraz na to, ať tráví nejvíce času s dvojčaty, protože oni jsou její rodina. Podle nich se třeba začne rozvzpomínat.

Abych v poslední době jen tak nezahálela, zjistila jsem si podrobnosti o jejím životě. Narodila se jako April Grace Maria Andrewsová před sedmnácti lety v jedné z nemocnic v Chicagu. Na základní školu chodila tam, ale v jejích čtrnácti letech se přestěhovali do New Yorku. Krátce na to oslavila patnácté narozeniny.

Se svým starším bratrem se vydali navštívit pár přátel na Floridu. Když se vraceli z Miami, při přejezdu do našeho státu je zastihla bouře. Její bratr nezvládl řízení, sjeli z vozovky přímo do příkopu, kde nabourali do stromu. Auto začalo hořet. April vyvázla s hlubokými popáleninami, zlomenými žebry a těžkým otřesem mozku. Její bratr nepřežil.

Podstoupila několik operací, kde jí navrátili do pořádku tělo, ale zůstávala pořád stabilizovaná v umělém spánku, ve kterém ji drželi skoro po dva roky. Probudila se asi dva týdny, co zemřela Lily.

Zajímalo by mě, jak to Lily provedla. Její duše se navrátila, protože nenašla klid a nechtěla nás opustit? Proč si ale vybrala tělo April? A co se stalo s pravou April? Vzdala snad její duše boj a nahradila ji Lily, aby lidský život nepřišel nazmar? Jenže proč si nic nepamatuje?

„Clary?" promluvila na mě April.

Zvedla jsem k ní své oči. Byla jsem zahleděná hluboko do sebe, takže jsem nevnímala její pokusy o to navázat se mnou řeč. Teď se jí na obličeji rýsoval zadumaný výraz. „Mám takovou otázku. Proč se dvojčata příjmením jmenují jinak než ty a tvoje matka?"

Povzdechla jsem si. Přišel čas na to, abych jí to řekla. „Dvojčata jsme adoptovaly. Zemřeli jim rodiče a příbuzní se o ně nedokázali postarat. Moje nejlepší kamarádka, jejich sestra Lily, se vydala se svými rodiči na výlet. Dvojčata zůstala v New Yorku. Na jejich cestě se ale něco stalo. Letadlo se zřítilo do oceánu. Nevím proč, to asi nikdo neví."

April na mě hleděla dost vyjukaně. Tohle ji zasáhlo. Cítila lítost, i když Lily neznala, i když ji nikdy nepoznala. „To je mi líto. Ale víš, já si na něco vzpomínám. Jsme to my dvě a házíme po sobě balonky naplněné vodou. Já jsem tě zasáhla do nohou a ty jsi mi to oplatila. Byly jsme šťastné. Nevím, kde se ve mně vzala. Bylo nám asi sedm, ale ta vzpomínka mi nepatří." 

OPRAVENO: 11.03. 2019