Nabídka

463 13 0
                                    

Dala jsem fotku z ultrazvuku do obálky a přilepila na výko krabičky. Snad se na mě nebude zlobit. Když jsem vyšla z jeho kanceláře, holky na mě už čekaly. Odvezu je domů. Řekla jsem jim ať to nikomu zatím neříkají.
Z pohledu Jamese : V obálce byla fotka z ultrazvuku. Na ní bylo v rohu napsáno "Šestý týden."
"Já budu táta." Proběhlo mi hlavou a vyskočil jsem ze židle. Fotku jsem si vzal sebou, abych ji ukázal klukům. Otevřel jsem dveře jeho kanceláře.
"Marco pojď se mnou prosím k Diegovi. Omlouvám se, že tě ruším u jídla, ale je to důležité." Řekl jsem a Marco jen kývl. Vstal a šel se mnou za Diegem.
"Diego promiň, že tě ruším u jídla, ale je to důležité." Řekl jsem a Diego se zvedl ze židle.
"Co se děje?"
Ukázal jsem jim tu fotku.
"Budu táta, to se děje." Řekl jsem nadšeně.
"No to je super." Řekl Diego vesele.
"Ty si rychlej." Uchechtl se Marco.
Jen jsem se usmál.
Z pohledu Bell : Zastavila jsem před vilou. Vylezly jsme z auta a já ho zamkla. Šla jsem si pro naše věci a chtěla jsem vidět Lily, mamku a babičku. Seděly v obýváku.
"Ahoj." Pozdravila jsem je a ony se na mě podívaly.
"Ahoj." Odpověděla Lily a šla mě obejmout.
"Ahoj zlatíčko." Řekly mamka a babička naráz. Usmála jsem se.
"Jdu se na vás podívat a vzít si moje a Jamesovi věci." Řekla jsem.
"Jak se máte?" Zeptala se mamka.
"Výborně. Musíte přijít na návštěvu." Řekla jsem a usmála se. Zabalila jsem naše věci a zamkla je do auta. Potom jsme tam seděly a já jim popisovala dům. Mamka odešla do kuchyně. Někdo zazvonil. Automaticky jsem se zvedla a šla otevřít. Stál tam můj bývalý otec. Chtěla jsem ty dveře zabouchnout, ale dal tam nohu.
"Mám pro tebe nabídku." Řekl.
"Nemám o ni zájem. Nazdar." Řekla jsem a znovu, ale marně se pokusila dveře zavřít.
"Provdej se za Sáncheze." Řekl.
"Co prosím? Si normální?" Vyjeveně jsem na něj hleděla.
"Když se ta něj provdáš, nechá je být." Řekl.
"Nemám zájem a náhodou jsem šťastně vdaná a teď vypadni." Řekla jsem a ukázala mu ruku s prstýnkem. Vešel dovnitř a rozhlížel se.
"Vypadni odtud nikdo tě sem nezval." Řekla jsem.
"U Sáncheze ti bude mnohem lépe. Mohl by jsem tě i navštěvovat." Řekl a já si vzala do ruky vázu.
"Nemám zájem, jak o Sáncheze, tak i o tebe."
Vázu jsem položila na stolek a vyhodila ho ze dveří.
"Měj se strašně a pozdravuj Sáncheze." Řekla jsem a zabouchla.
"To takhle nejde." Řekla jsem, když byly zavřené dveře. Mamka stála ve dveřích s pootevřenou pusou.
"Viděla si to?" Zeptala jsem se.
Jen kývla a nic neříkala.
"Tohle je špatně. Takhle to dál nejde." Řekla jsem a sedla si na gauč.
"Co chceš dělat?" Zeptala se Mer.
"Možná...nevím.." řekla jsem a začala o tom přemýšlet.
"Ne zapomeň na to. Vím o čem přemýšlíš." Řekla rázně Sofie.
Otevřela jsem dveře.
"To nemůžeš Bell." Řekla Lily.
"Za chvilku jsem zpátky." Vzala jsem si klíčky od auta a seběhla schody. Nasedla jsem do auta a rozjela se. Zastavila jsem až před domem Sáncheze. Černá dodávka stála před bránou. Dva bodyguardi na každé straně. Brána se začala otevírat a vyšel z ní Sánchez. Přijela další dodávka a z ní vystoupil můj bývalý otec. Trochu jsem otevřela dveře, abych slyšela o čem si povídají.
"Tak co?" Zeptal se Sánchez.
"Ne nechce si tě vzít a tvrdila, že už je vdaná." Řekl otec.
"Když si mě nevezme, tak jí ty kamarádíčky všechny pozabíjím a tebe taky." Řekl naštvaně Sánchez.
"Vezme si tě. Nažeň jí strach a udělá to." Řekl otec.
"Chci, aby si mě vzala dobrovolně." "To nikdy neudělá a ty to víš." Řekl otec.
"Kde bydlí?" Zeptal se Sánchez.
"Ve vile kousek od parku." Řekl.
"Ty ji ještě zkusíš přemluvit, a když nebude chtít dojdu si pro ni sám." Řekl Sánchez naštvaně a odešel do domu. Rozjela jsem se a jela zpátky do vily. Otevřela jsem dveře a všichni byli v obýváku. Dokonce i kluci.
"Musíte pryč. Musíte se přestěhovat. Hned." Řekla jsem.
"Kde si byla?" Zeptal se James.
"To je teď jedno. Musíte odtud pryč."
"Uklidni se a řekni nám to." Řekla Sofie.
Nedokázala jsem jim to říct jen jsem tam stála a koukala se na ně.
Otevřela jsem dveře a zavřela je za sebou. Sedla jsem si na schody a přemýšlela.
"Kdybych si ho vzala, nikomu by se nic nestalo." Říkala jsem si v hlavě.
"A to dítě? Přece.." Mluvil hlásek.
"Nevím co budu dělat chápeš?! Nechci, aby se někomu z nich něco stalo."
Zavřela jsem oči. Někdo si sedl vedle mě.
"Bell." Zašeptal James.
Chytil mě kolem pasu.
"Řekni mi co se děje." Zašeptal.
"Sánchez. Byla jsem u jeho domu."
"Proč?"
"Ani nevím."
"Řekni mi co se děje."
"Nic se neděje."
"Znám tě Bell. Poznám když se něco děje. Vidím ti to na očích."
Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a nic neříkala.
"Pověz mi to." Zašeptal.
"Byl tu můj otec."
"To vím a dál?"
"Slyšela jsem Sáncheze, jak si povídá s otcem. Sánchez chce, abych si ho vzala. Říkal, že jestli si ho nevezmu vás všechny zabije a dojde si pro mě sám. Otec mu řekl, že bydlím tady ve vile. Nemůžou tu zůstat. Nechci, aby se jim něco stalo."
"Něco vymyslíme a nikomu se nic nestane."
"Otevřel si tu obálku?" Zeptala jsem se.
"Ne, neměl jsem moc času. Bylo tam něco důležitého?" Zeptal se.
"Aha. Ne nic důležitého." Zalhala jsem.
"To, že si těhotná, není důležité?"
"Cože?" Podívala jsem se na něj.
"Mohla si to normálně říct."
"Jestli to dítě nechceš, tak můžu jít..." Nedokončila jsem větu, protože mě políbil.
"Na to zapomeň. Jasně, že to dítě chci." Řekl a usmíval se.
"Jdeme domů?" Zeptala jsem se.
Kývl a zvedl se. Holky mě zatáhly do kuchyně.
"Musím vám něco říct." Řekla Mer.
Já a Sof jsme ji pozorně poslouchaly.
"Jsem taky těhotná. Vím to už pár dní, ale Marco to zatím neví." Řekla.
"To je super." Řekla jsem vesele.
"Úžasné." Řekla nadšeně Sofie.
"Teď ještě ty Sof." Řekla Mer.
Potom jsme s Jamesem odjeli domů. Seběhla jsem schody dolů a otevřela dveře s bazénem. James šel za mnou. Napadl mě takový šílený nápad. Telefon jsem si položila na poličku a bundu pověsila na háček. Sundala jsem si i boty, rozběhla se a skočila do vody. James se na mě díval a chechtal se až se za břicho popadal.
"Tak ty se mi budeš smát jo?" Zeptala jsem se a James mi ani nedokázal odpovědět přes záchvat smíchu. Chytila jsem ho za ruku a už letěl do vody za mnou. Když vyplaval na hladinu, tak se zase začal smát. Vylezla jsem z bazénu a svlékla si tričko a džíny. Vyždímala jsem je a šla je pověsit na šňůru, která byla v rohu. James už v bazénu nebyl. Rozhlížela jsem, ale nikde nebyl. V tom mě objal kolem pasu.
"Sundej si to mokré ať nenastydneš." Řekla jsem.
Pustil mě a sundal si všechno oblečení kromě boxerek. Šla jsem do pokoje. Vlezla jsem si do sprchy a umyla se a umyla si i vlasy. Oblékla jsem si župan a vyšla z koupelny. Vešla jsem do šatny a oblékla jsem si spodní prádlo a pyžamo. Chtěla jsem vyndat i Jamesovi pyžamo, ale všimla jsem si nějaké krabice. Otevřela jsem ji a nemohla uvěřit svým očím.

Rychlá jízda životemWhere stories live. Discover now