Quidditch VS Ministry ✔ | ˢᶜᵒʳᵒˢᵉ ²

„Nohy dolů, Pottere."

,,Tak ses prý setkal s Harryho nejmladším synem a mladým Malfoyem, je to pravda, Severusi?" zeptal se ho jednoho večera usmívající se Brumbál.

,,Hmm," zabručel Snape, protože nebyl zrovna nadšený z toho, že by se měl s Brumbálem bavit o dítěti, které po nich bylo pojmenováno.

,,A co na ně říkáš?"

,,Co bych na ně měl říkat?"

,,Jak proběhlo setkání s nimi?" zajímal se Brumbál a z hábitu si vytáhl sáček s citronovými bonbony. Snape protočil očima.

,,Jak by asi mělo proběhnout? Další Potter, vážně úžasné. Jeho slovník je velice zajímavý. No a pan Malfoy sotva mluvil, protože byl zřejmě překvapený z toho, že mě potkal," shrnul celý večer. Brumbál se jen usmíval a vychutnával si svůj citronový bonbon.

,,Myslím si, že jsou to oba dva mimořádné děti."

,,Za mimořádné dítě považujete i moje dítě, Brumbále, a to ani neexistuje." Brumbál se zasmál.

,,Všiml sis Albusových očí, Severusi? Jsou jako ty Harryho, nemyslíš? Jako jediné Harryho dítě je po něm zdědil." Snape se na Brumbála nechápavě díval. No a co? Proč mu to říká? Rozhodl se jít zase navštívit Rose. Byla sice z Nebelvíru, ale musel uznat, že je velice inteligentní a bylo to mnohem příjemnější bavit se s ní nebo být v klidném tichu, než aby se tu bavil s tímhle starým bláznem.

K jeho smůle tam byl ale i Scorpius a Albus. Ti jsou tu pečení vaření, pomyslel si hořce a povzdechl si. ,,Nohy dolů, Pottere," zavrčel a propaloval ho černýma očima.

,,Je to k vzteku, když mi nemůžete sebrat body, co?" dobíral si ho Albus, ale Rose ho zpražila pohledem, tak je poslušně dal na zem. On a Scorpius soustředěně pracovali na nějakém lektvaru a on už se začínal nudit. Zvažoval, jestli je lepší být zticha nebo se dobrovolně pustit do konverzace s tímto mužem.

,,Takže, kdo byl vaším oblíbeným studentem?" plácl první pitomou otázku, která ho napadla. Muž naproti němu pozvedl obočí.

,,Váš otec," řekl ironicky a Abe přikývl.

,,Myslel jsem si to. Zdědil jsem to lektvarové nadání po něm, víte?" pyšně se nadmul, jako by na tom bylo něco úžasného.

,,To byste měl raději vypadnout, než tuhle učebnu vyhodíte do povětří."

,,Nebuďte hrubý, pane profesore," zamračila se na něj Rose a pak se zase sklonila ke svému lektvaru.

,,Je to děsný se od ní nechávat komandovat, co?" zašeptal Albus tiše směrem ke Snapeovi, který bojoval s pobaveným úsměvem. ,,Mimochodem, pane, mám ještě jednu otázku. Když jste tu učil, uklízelo se někdy ve vaší učebně? Našel jsem tam mrtvého pavouka a když jsem se plazil po břiše, byl jsem -"

,,Proč jste se, u Merlina, plazil po břiše?"

,,No u Merlina jsem se neplazil po břiše, ale u vás v učebně jo..." Když viděl Snapeův vražedný pohled, odkašlal si. ,,Ehm, dobře. No, plazil jsem se za Scorpiusem a Rose. Vařil lektvar, tak jsem mu šel pomáhat."

,,A nedopadlo to dobře," zamumlala Rose, ale Snape ji stejně slyšel.

,,Co se stalo?" štěkl na ně.

,,Vlastně to byla moje chyba, pane," ozval se Scorpius a zadíval se profesorovi do očí. ,,Ne, dělám si srandu, může za to Albus. Vyhodil učebnu do povětří."

,,Vy idiote!"

,,Profesoři mohou nadávat?" zamyslel se Albus a Rose si povzdechla.

,,Albusi, tvému tátovi nadával do idiotů zcela běžně."

•••

Dnes je "o 19 let později"! Šťastný první školní rok, Albusi Severusi, Scorpiusi a Rose, ačkoliv v mé povídce už jste dospělí, ale řiďme se kánonem😂♥
Snad se vám kapitola líbila, budu moc ráda za komentáře☺
A vkročte pravou nohou do nového školního roku a zase v úterý tu budete mít předposlední kapitolu☺
-Milka♥