38. KAPITOLA

1.6K 96 25
                                    

Pokojem se rozezněl budík, což Kath s Lily vzbudilo. Dnes byl ten den. Den, kdy všichni budou smutnět. Den, kdy se nadobro musí rozloučit se svými kamarádkami. Obě dvě dívky bez slov vstaly a šly do koupelny. Tam si bez jakýchkoliv slov vyčistily zuby a učesaly vlasy. Poté se šly obléknout. 

Katherine si na sebe oblékla jednoduché, krátké černé šaty, které vyladila páskem. Z Clařiiny skříně si půjčila vysoké, též černé lodičky a poté se šla namalovat. Nanesla jednoduchou, černou linku s řasenkou a vše podtrhla červenou rtěnkou. Vlasy si ještě zapletla do francouzského copu a byla připravena vyrazit. 

Lily si oblékla krátké černé semišové šaty a přes ně přehodila černý šál, aby jí nebyla zima. Taktéž si vzala boty na podpatku a namalovala si oči linkou. Vlasy si svázela do vysokého culíku. 

Obě dvě dívky si sebou vzaly balíček kapesníků, jelikož věděly, že dnešní den se prostě bez slz neobejde. To k pohřbům prostě patří.

,,Jdeme, Lil?" optala se brunetka, načež rudovláska přikývla. Kath vzala Lily za ruku a společně šly do společenské místnosti, kde na ně čekali kluci, oblečeni v černých oblecích. Kath nabídl rámě Sirius, které z radostí přijala, jelikož měla pocit, že brzy omdlí z nedostatku kyslíku. 

,,Kde se máme sejít?" prolomil ticho James. 

,,U jezera. Tam má být všechno připravené." 

,,Já to asi nezvládnu, Siriusi." plakala chlapci na jeho rameno brunetka. 

,,Musíme být silní." 

Když se skupinka ocitla na místě, kde se měl pohřeb odehrávat, hned z dálky uviděli dvě naprosto stejné černé rakve. Už i tento pohled byl deprimující, proto dívky nemohly zadržet slzy. Chlapci měli na krajíčku též, ale snažili se být silnou oporou pro děvčata. 

,,Dnes jsme se tu sešli abychom se rozloučili s dvěma dívkama z Nebelvíru. Každý, kdo znal Chloe a Claire napsal dopis na rozloučenou, který tu přednesou. Pane Pottere a pane Blacku, mohli by jste začít?" dokončil svůj monolog Brumbál a James se Siriusem si šli stoupnout na malé podium, kde začali číst svůj dopis na rozloučenou.

,,Chloe a Claire jsme znali. Již od prvního ročníku, kdy jsme je uviděli, tak jsme poznali, že s nimi si  jistě užijeme spoustu zábavy. A také, že užili. Claire s Chloe byly vždycky nerozlučná dvojka. Vždycky si je budeme pamatovat jako ty dvě potrhlé, však milé holky se smyslem pro humor, co s námi chodili do ročníku. Obě dvě byly naprosto úžasné. Milovali život, bavilo je riskovat, užívat si naplno...Znali jsme je od prvního ročníku a teď...jsou pryč a my už je nikdy nebudeme moct znovu spatřit. Budete nám chybět holky a nikdy na vás nezapomeneme." dočetli chlapci svou řeč koktavým hlasem, jelikož jim přitom tekly slzy. Následně hodili na rakve bílé růže, které tolik milovali. I publikum, které poslouchalo se neobešlo bez pláče. Lily s Kath z toho dokonce byly tak zdeptané, že se začaly klepat, jako kdyby měly dostat záchvat. 

,,Taky nám budete chybět, kluci." řekly dívky a z očí se jim také kutálelo nespočetně slz. Vidět svůj vlastní pohřeb, jak vaši nejbližší stojí u vaší rakve a oplakávají vás není zrovna moc příjemné. 

,,Slečno Evansová, slečno Wilsonová, můžete začít." 

,,Dnes jsme se tu všichni sešli, abychom se s nimi rozloučili. S osobami, které jsme znali a které jsme milovali. Chloe a Claire. Já jsem holky poznala ve vlaku, ihned jsme si padly do noty a staly se z nás kamarádky. Kath se s holkama seznámila sice až v sedmém ročníku, znala je krátce, ale stejně věděla, jak úžasné jsou. Obě dvě jsme je milovaly. Vždycky s nimi byla sranda a my jim za to chceme poděkovat. Jestli nás slyšíte, chceme vám říct, že...děkujeme za to, že jste tu byly. Že jste tady byly s námi. Navěky zůstanete v našich srdcích a nikdy na vás nezapomeneme." Kath s Lily neuvěřitelně plakaly a vypadaly, že se za chvíli sesypou. 

,,To pro nás to byla čest, holky."  Claire i Chloe tento proslov velice dojal. Tak strašně moc jim budou chybět. A ještě horší pro ně bylo to, že se nemohly rozloučit. 

,,Lidi, já...já to nezvládnu. Ty dopisy mám dva. Jeden pro obě a ten druhý jen pro Chloe. Ale nechci to tady číst...Nezvládl bych to." plakal Rem, držící v ruce dva cáry pergamenů. 

,,Ach, Reme..." vzlykala blondýnka

,,Nemusíš to číst, Náměsíčníku. Už to ukončíme." popotáhl James. Brumbál tedy hůlkou zvedl rakve a položil je do již vykopaných hrobů. Všichni do nich hodili bílé růže a Rem Chloe ještě dopis. Pro všechny to bylo velice těžké. 

,,Sbohem, holky." 

**********

,,Regu, já to nezvládám. Nesnesu to pomyšlení, že jsou pryč. Už navěky! Nikdy už je neuvidím!" vykřikla frustrovaně dívka na svého chlapce před nebelvírskou společenskou místnosti, kde se sešli asi hodinu po pohřbu. Chlapec si jí ihned přitáhl do objetí a dívka mu plakala na rameno. 

,,Ššš...zlato, to bude dobrý. Spolu to zvládneme. Nikdy tě neopustím." šeptal Regulus své dívce a přitom jí hladil po vlasech. Ani jeden netušil, že v rohu stál Sirius, který tuto dvojici celou dobu pozoroval. Něco mu došlo. Je rád, že je Katherine s Regulusem. Jeho bratr si zasloužil být konečně šťastný a ona též. A teď vidí, že Kath je ve správných rukách. V rukách osoby, kdo jí skutečně miluje a s kterou je šťastná. Byl za to rád. I když to nebyl on, svému bratrovi to přál. 

,,R-Regu, musíš mi něco slíbit." šeptla brunetka. 

,,Slíbím ti cokoli. Udělám pro tebe cokoli. Udělám, co budeš chtít. Pro tebe třeba i zabiju." 

,,Musíš se usmířit se Siriusem. Nechci, aby se dvě osoby, které miluju k sobě chovali takhle." řekla Kath a oba dva bratři byli zaskočeni tím, co řekla. 

,,Víš, že bych se s ním moc rád usmířil, opravdu ano, ale...Nemyslím si, že on se chce usmířit se mnou. Přeci jen, proč by to dělal? Nenávidí mě...Už odmalička. A já si to oprávněně zasloužím. Nikdy jsem se ho před rodiči nezastal. Nikdy. I když jsem chtěl, nikdy jsem neměl tu odvahu. A strašně mě to mrzí. Mám ho moc rád. Ale některé věci už nejdou  napravit." 

Kdyby jen Regulus tušil, že si celou dobu Sirius myslel, že to on ho nemá rád. Celou tu dobu se chtěl Sirius se svým bratrem usmířit, protože ho měl rád, ale myslel si, že to Regulus jeho nesnáší. Možná přišel ten čas, aby se bratři Blackovi po víc jak patnácti letech spojili. 

Jelikož jste úplně úžasní a na předchozí kapitolu jste dali přes 30 votes, dnes je tady další kapitola!❤

Jak se vám líbí?❤

Budu ráda za každý vote, komentík a i sledování, jelikož mi chybí dvě osoby do 150 followerů!❤

Za to vám také mega moc děkuju❤

Pokud chcete kapitolu do 3 dnů= 25+votes❤

Mějte se krásně a užívejte prázdniny❤


Unrequited Love [PART 1]✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat