Na křídlech minulosti✔

5)

Po večeři Sebastian odešel.
Spíš bych měla říci, že odešel potom co usnula Rose.
Byl by skvělý táta, ale už je pozdě.

Pohled Sebastiana

Po tom, co malá beruška usnula jsem raději odešel.
Za ty roky, co jsem byl v Americe jsem na ni nepřestal myslet.
Nebyl den, kdy jsem nepomyslil na mou, nádhernou, chytrou, nekonečně hodnou a milou Emmu.
Za ty 4 roky jsem neměl jinou holku, přítelkyni, vlastně jsem po celé Americe něco hledal. Jenže nakonec jsem všechno měl tady. Jediné, co k životu potřebuji je má Emma.

Co jsem na ní tak moc miloval?
Nepatřila k takovým těm dívkám, co měřily 150 cm a vážily 30 kg i s postelí, což mi vzdycky přišlo fajn.
Je to vysoká žena, dalo by se říci "krev a mlíko", ale není tlustá.
Má nádherné vlasy, jsou hnědé a husté, lesknou se už z dálky.
Její oči mají mnoho barev.
Ústa, která by se stále měla kroutit do úsměvu, protože tak jsou nejkrásnější a nejlépe spatříte její ďolíčky ve tvářích.
Vždycky to byla strašně moc hodná osoba, která milovala děti a nejspíš i díky tomu se stala dětskou lékařkou.
Děti jí musí milovat.
Stoprocentně je i skvělou matkou, tedy myslím, protože Rose je skvělá.
Rosie... Malá holčička s o něco světlejšími vlásky než má Emma.
Úsměvavá a milá. Velké modré oči, nejspíš po tatínkovi.
Její láska k Emmě a Emmina k Rosie je obrovská. Nejsem si jist zda by Rosie dokázala milovat někoho víc.

S vysokou pravděpodobností to nebude takové dítě, co nenávidí svého otce. Ať už Emmě ten ON ublížil jakkoli nikdy jsem ji neslyšel proti němu říci křivé slovo.
Musela ho moc milovat. Soudím z toho, jak o něm hezky mluví.
Trochu mě mrzí to, že si za mě našla někoho jiného a nečekala na mě.
Bolí to a to moc. Já jsem na ni čekal, vrátil jsem se kvůli ní.

Ani nevíte, jak jsem se cítil, když se ve dveřích zjevila malá holčička.
Byl to strašný šok, rána...

Dobře a teď dost litování...
Moment, jak se jmenuje Rosie příjmením? Že bych tomu kreténovi rozbil hubu.
Blbost, určitě se jmenuje stejně jako Emma.

Vylezl jsem ze sprchy, osušil jsem se, oblékl si spací kraťasy, vyčistil zuby, vypláchl ústa a zalehl do své postele.
Budu teď chvíli bydlet u rodičů než si najdu něco svého blízko u své ordinace.
Jsem také dětský doktor.
Miluji svou práci a to moc lidí říci nemůže. Nebo snad ano?

Mám o 6 let mladší sestřičku, které je 21 a právě studuje pedagogickou fakultu, bude učitelka. Snad.
Jsem na ní strašně moc pyšný.
Táta je úspěšný právník a mamka pracuje v cestovce.
Naše rodina není jedna z těch zazobaných rodin, nýbrž normální rodina, kde se všichni navzájem máme moc rádi. Mám bezvadné rodiče.
Naproti nám bydlí Rogersovi, jak jste asi pochopili Rodiče Emmy.
Její rodiče jsou úžasní lidé, kteří nemají obdoby.
Nesmíme zapomenout na Johna, bratr Emmy a taky idol mé sestry Rachel.
Je ním uplně poblázněná, ale stejně se k němu chová šíleně.
Vždycky, když má John holku se s ní nedá bavit, jak je zhroucená a tohle platí od sedmé třídy do teď.

Už 3 hodiny jsem ležel v posteli a koukal do stropu. Nemohl jsem nemyslet na Rosie a Emmu.
Jak se Emmě asi daří? Co dělá? Jak se má? Proč jsem ji opustil?
Byl jsem kretén...
Ta představa, že je Rosie můj andílek je nádherná. Jen škoda, že není.

O měsíc později.

Emma

Je sobota brzy ráno, přesně měsíc od jeho návštěvy.
Rosie se na něj každý den ptá, jenže já nevím co říct.
Nic o něm nevím.
Zapípala mi příchozí SMS.

"Má drahá Emmo. Vím, jak mě nemáš ráda, ale musím to udělat. Za hodinu, možná dvě se u vás zjevím a beru vás s Rose do zoo.
PS: Prosím nezabíjej mě "

Tohle je jen špatný sen. Ne, je to vtip.
Prosím.

Neuplynulo ani 20 minut a zazvonil zvonek.