Cirkulace - Test lidskosti - DOKONČENO

17. kapitola - Ohňostroj

Chvíli váhám, co do sebe ten večer natlačím, a nakonec volím svou oblíbenou klasiku - LSD. Nahazuju dva papírky, lehce je zpracovávám jazykem a zuby a pokukuju po ostatních. Naoms si něco šňupe, Jess jde Key příkladem a bere pytlíček s houbičkama, Thomas je věrnej svý extázi, Patrick si nedává nic.

?

"Ty si nic nedáš?" Stahuju obočí do úzké linky a těkám pohledem z jednoho čokoládového oka do druhého.

"Dneska si asi jen zahulím.. někdo na tebe přece musí dávat pozor."

Pousměju se, i když mi trochu vadí, že kvůli mně se někdo ochuzuje o zážitky, ale nic nenamítám, hádat se s Patem nemá smysl, je snad ještě paličatější než já.

Thomas s Jess sbírají zbylé pytlíčky a potom mi je házejí do batohu. Chytám Patricka za ruku a všichni jdeme společně směrem k zábavnímu parku - jediné, co po nás zbylo, jsou střepy zahradního trpaslíka.

Prakticky ve stejné vteřině, kdy vcházíme do lunaparku, se rozdělujeme. Kaya někam peláší s Jamesem, Naoms je tak nabuzená že nevydrží stát chvíli v klidu na místě a jde někam s Jess a Thomasem. Jedinej, kdo zůstává se mnou a Patrickem je Olivia. Usmívám se na ni.

"Tak co chceš vyzkoušet jako první?" Žmurknu na ni a opírám si hlavu o Patrickovo rameno.

"Já? To ty si máš vybírat, jsou to tvoje narozeniny." Mrmle Liv a zavdává si z placatky.

A tak teda jdeme prvně na cukrovou vatu - co by to bylo za pouť bez ní? Dáváme si s Patrickem napůl, protože mně to většinou chutná jen chvilku, Liv nás tak trochu zradila a dala si tureckej med. Sedáme si na lavičku a spokojeně žvýkáme. Patrick mě chvílema krmí a já jeho, ale Liv na nás hází takové pohledy, že toho brzo necháváme. Ulepanýma prstama vytahuju zásobničku od Key a zapaluju jointa benziňákem od Patricka.

Inhale the good shit, exhale the bull shit.

Nechávám brko kolovat a Patrick si dává víc než obvykle - asi to s tou starostí o mně nemyslel tak vážně. Ví, že jsem schopnej se o sebe postarat sám. Liv kroutí hlavou a mrektá něco ve smyslu, že bude věrná svojí vodce, protože ta ji nikdy nezklamala a z trávy chytá holotropy. Krčím rameny a brko dohuluju.

Lunapark doslova vybuchuje - lidma, barvama, zvukama, atmosférou. Všude se něco děje a já nestíhám vnímat to všechno, co bych rád. Olivia pije z placatky a nabízí mi, já ale odmítám.

"Tak jdem na nějakou atrakci, nebo tu budem sedět jak kyselý okurky a čekat než nám najede stav?" Mrmle Liv a já s ní v duchu souhlasím. Chvíli jen tak bloumáme parkem a pak se zastavujeme u atrakce, která vypadá možná až moc crazy na basic rozjezd, ale jelikož je duhová, baví mě už teď. Točí se ohromnou rychlostí dokola, protáčí se nahoru a dolů a do toho hrajou takový ty typický mašťácký písničky, něco jako to techno, když jsme měli s Key trojku.

"Třikrát, prosím." Říká Pat u okénka a platí. Dostane tři žetonky - nechává si modrej, mně podává červenej a na Liv zbyde vyblitá oranžová. Sedáme si vedle sebe a já začínám bejt lehce nervózní - je sice malá pravděpodobnost, že se s váma nějaká atrakce urve nebo že selže bezpečnostní systém, ale i tak to tu mizivý procento je a já se nemůžu zbavit myšlení na něj.

Ve chvíli, kdy se atrakce dává do pohybu, uvažuju nad tím, jestli by mě ty atrakce vůbec bavily, kdyby byly 100% bezpečný. A pak už nepřemýšlím vůbec nad ničím, jelikož jednu chvíli nevidím nic než barevnou šmouhu a druhou jsem vzhůru nohama. Olivia vedle mě piští jak malý děcko, a já, bůh ví proč, zavírám oči. Trip už pomalu začíná pracovat a mně se v té tmě očních víček pomalu kroutí různobarevné čáry a klikiháky - zelené, modré a fialové. Usmívám se.