Can't stop love

Co by dělali na mém místě

Přijeli jsme do arény aby si to tu mohli kluci prohlídnout. Já jsem na kluky čekala v autě. Měla jsem čas a tak jsem si zapla na mobilu twitter. Měla jsem tam spoustu příspěvků. Některé byli hnusné a některé se označili jako mé fanynky. Jenže stále převládali ty hnusné. Všechny byly ve stejném smyslu, abych se s Louisem rozešla že se k sobě nehodíme. Nejraději by byli kdybych neexistovala a mnoho dalších ale ty už jsem radši nečetla. Vyděla jsem že se blíží kluci k autu a tak jsem mobil rychle vypla. Nechtěla jsem aby se tím trápili.

Po měsíci

Od toho koncertu jsem se na twitter nepřihlásila a Louisovi ani ostatním jsem to neřekla. Když Louis odjel zas nahrávat s klukama odhodlala jsem se přihlásit na twitter. Fanynky mi vyhrožovali smrtí pokavať se s Louisem nerozejdu. Zaplétali do toho i mojí rodinu. Nechci aby jim někdo ublížil, proč by měli za to trpět ostatní. Zajímalo by mě co by dělali na mém místě. Proč se tady to musí dít. Pro jistotu jsem jela radši za mámou přesvědit se že je v pořádku. Došla jsem ke dveřim a pod rohožkou ležel papír, zvedla jsem ho a rozbalila.

"Myslíš si že o tobě nevíme nic. Tak to si na velkym omylu. Louis je náš tak na něj zapomeň jinak se něco stane."  Uslišela jsem kroky a tak jsem papír rychle schovala.

"Ahoj co ty tu děláš?" zeptala se mě máma.

"Ahoj." odpověděla jsem.

"Děje se něco vypadáš jako by ti něco přelítl přes nos."

"Ne nic se neděje jen jsem vám přišla říct že o mě pár měsíců nebudete vědět. Řekni to i Peterovi. Mám vás ráda." Nastoupila jsem do auta a jela za Tomem. Vše jsem mu řekla a Tom mě trochu utěšil. Cestou jsem o všem přemýšlela. Rozhodla jsem se i když to bude ta největší chyba co kdy udělám, ale nedá se nic dělat nemůžu něco ryskovat.