Moc dlouho jste se nezdrželi

411 29 0
                                    

"Moc dlouho jste se nezdželi." řekl mi Harry.

"Bydlí jen kousek odtud."

"To jsem nemyslel."

"Já vím jak si to myslel."

"Neříkej že nic mezi vámi není."

"Neni, kde si na to prosimtě přišel?" obhajoval jsem se.

"Viděli jsme jak se na ní díváš."

"Líbí se mi je to snad špatný?"

"Neni, proč jsi jí to neřekl?" zeptal se mě Zayn.

"Já nevím co cítí ona ke mě." řekl jsem a koukal jsem se do země.

"Když jí to řekneš určitě ti své city projeví."

"A co když mě nená ráda?"

"Určitě jo, jinak by s tebe nebyla nervozní." řekl Liam. Něco na tom je, musim sehnat to číslo a zjistit co ke mě cítí. Odjeli jsme do hotelu kde jsme byly ubytováni.

Pohled Sam

Rozloučila jsem se s Louisem a dala mu pusu na tvář. Byla to uplně jiná pusa než s klukama, bylo v tom něco víc. Ale co si nalhávám přece by nechodil s obyčejnou fanynkou, která dělá ve Starsbucku.

Máma hned za mnou přiběhla a začala se vyptávat jaký byl koncert a co jsem dělala po koncertě. Vše jsem jí řekla a ona mi nemohla uvěřit že jsem byla s klukama všatně a moc dobře jsem si s nima rozuměla. Šla jsem se vysprchovat a šla spát. Usla jsem asi až v půl jedný ráno, naštěstí že byla sobata a já nemusela v neděli do práce. Mohla jsem se aspoň pořádně vyspat.

Odpoledne jsem se šla projít  a doufala že je někde potkám. Bohužel jsem je nikde nepotkala. Doma jsem si pustila písničky a film. Film skončil a já šla spát.

Zbudil mě budík a já ho vypla. Nalíčila jsem se a oblékla. Vzala jsem si jeans kratasy a tílko s béžovými proužky. U dveří jsem si obula černé balerýny na nízkém klínku. Došla jsem na autobusovou zastávku a čakala na autobus. Nastoupila jsem do něj a sedla si. S okýnka jsem si prohlížela okolí a na mé zastávce jsem vystoupila. Tom měl dnes zas odpolední tak jsem šla pomalu ke Starsbucku. Věděla jsem že kluci do Starsbucku nepřídou jelikož už měli být někde jinde, takže mě nic do práce netáhlo. Vím, že je už neuvidím ale v tý naději žít můžu alespoň teť. Vím že to neni dobrý, měla bych začít žít normální život. A né si ho představovat s nima. Dnes jsem do práce přišla o pár minut dýl než obvykle. U šéfa jsem se vymluvila na autobus, že měl zpoždění. Šéf mi uvěřil a já se šla převlíct. Přišla jsem za pult a v tom mi zazvonil mobil. Zapoměla jsem si vypnout zvonění. Vyndala jsem mobil s kapsy a rozsvítila ho. Číslo bylo neznámé ale i přes to jsem zprávu otevřela. Co kdyby to bylo něco důležitého.

Can't stop loveWhere stories live. Discover now