Třicátá šestá

2.5K 319 33
                                    

,,Napadlo tě někdy, že nikdy nebudeš mít dítě?'' Podíval se mi do očí a mě bodlo u srdce. Každá dívka přeci jednou chtěla dítě a rodinu, ne? Pro mě to byl ale nesplnitelný sen.

,,Nenapadlo...'' Smutně jsem se usmála a zadívala se do dálky, kde se rýsovaly lesy a hory.

,,Seděli bychom na verandě někde v hezkém domku a dívali se na naše děti, které by skotačily po zahradě.'' Pohladil mě po ruce, ale já ucukla. Do očí se mi vehnaly slzy.

,,Já-já nemůžu, promiň.'' Šeptla jsem a rozběhla se pryč. Nemohla jsem slyšet tolik věcí, které by se mohly stát a byly by překrásné, ale nestanou se. Můj běh se ale zpomaloval s mým dýcháním, slzy ale neustupovaly.

Děkuji za úžasnou podporu u minulého dílu, jste úžasní❤️

Cigarettes ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat