,,Počkej! Než cokoli řekneš, tak si vyslechni tohle... Je to na mém rozhodnutí jestli chci umřít nebo ne. Zažila jsem si tolik bolesti, že ostatní lidi by to ani nedokázali vstřebat a skončili by na psychiatrické léčebně." Okřikla jsem ho a natáhla ruku s ukazováčkem, který jsem mu zabodla do hrudi.
Neměl právo mi rozhazovat, zakazovat nebo mě jakkoli k něčemu nutit. Oči jsem sklopila k zemi a víc se zabalila do černého kabátu. Neměla jsem už čas na to, abych zjistila, že bude další, který si myslí jaká jsem nicka.
,,Promiň." Chtěl ke mně přistoupit, ale já ho zarazila a sprražila ho přísným pohledem.
,,Kamarádství mezi klukem a dívkou nikdy v mém případě fungovat nebude, Thomasi. Vždy se zamiluji buď já nebo ten druhý. V tomhle případě to jsem já... Nechci tvoje další pohledy, úsměvy, slova a objetí, které pro mě znamenají víc než pro tebe, chci umřít, tak to pochop." Vmetla jsem mu do tváře a nechala ho tam uprostřed ulice stát... Nedovolím mu zničit i to malé já, které ze mně zbylo.
أنت تقرأ
Cigarettes ✔️
القصة القصيرةNěkdo by řekl, že kouří, protože mu to chutná. Další by řekl, že je závislý a nemůže si pomoci. Já kouřila, protože jsem chtěla umřít. Ty jsi mi chtěl pomoci, ale chtěla jsem já, aby jsi mi pomohl?
