Dvacátá čtvrtá

2.9K 336 20
                                    

Od doktora jsem vyšla jako sluníčko s pocity napůl. Došla jsem k autu, kde čekal Thomas a nastoupila.

,,Jak to dopadlo?'' Zeptal se hned a já pokrčila rameny, nechtěla jsem mu dělat radost, ale musela jsem uznat, že se nám bydlelo dobře a zatím to celkem šlo. Cigarety mi nechyběly, ale vždy se našla nějaká chvíle na to si zapálit, aby o tom Thomas nevěděl.

,,Nenapínej.'' Odvětil a podíval se mi do očí. Pomalu jsem se usmála a skousla si ret.

,,Zatím neumřu.'' Šeptla jsem a Thomas si oddechl.

,,Možná bych ti mohl říct to tajemství.'' Zasmál se a vzal mi ruku. Chtěla jsem se mu vykroutit, nechtěla jsem, aby věděl jakou slabost proti němu mám.

,,Myslím, že by jsme to mohli dát dohromady.'' Zajiskřily mu oči a mě došel všechen vzduch. Nemohla jsem se nadechnout. Co byla větší lež?

Byla bych ráda za jakoukoli kritiku, kdyby jste mi podali. Negativní nebo pozitivní, chtěla bych vědět, v čem se mám zlepšit

Cigarettes ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat