Šestnáctá

3K 345 17
                                    

Měla jsem štěstí, že když mě propouštěli, tak u mně nebyl Thomas. Pomalu jsem scházela schody nemocnice a snažila si alespoň trochu zlepšit moji kondičku. Tolik jsem se za sebe styděla, že jsem mu řekla, že ho miluji. Nikdy to neměl vědět a zvlášť ne on!

Zarazila jsem se, když u hlavních dveří nemocnice stál Thomas s kytici růží. Hrklo ve mě a očima jsem se dívala všude jinam než na dotyčného Thomase. Nepozorovatelně jsem se snažila zacouvat do bočního vchodu, což se mi zcela nepovedlo, protože si mně všimnul. Rozešel se směrem ke mně a já jsem se i  přes mé špatné dýchání rozeběhla pryč. 

Vchodem jsem opustila budovu zoufalství a schovala se za roh. Z kapsy jsem vytáhla cigaretu, která mi zůstala a zapálila si. 

,,Ty si nedáš říct." Uslyšela jsem Thomase. 

,,Nedám, chci umřít, víš." Odpověděla jsem ledově klidným hlasem.

Cigarettes ✔️Where stories live. Discover now