Sestra (Baxtrix, Wedry, Artix a Herdyn) - DONE

14. část

Mooc se omlouvám za neaktivitu. Byla jsem u kamarádky a oni mají WiFi jen u jednoho okna v celém domě. A taky u dveří. Navíc byly prázdniny a měla jsem toho moc. Už nebudu zdržovat. Užijte si tuhle kapitolu :3

Pepa

Ze včerejška si nic nepamatuju. Jen si vzpomínám, že jsem s Majdou šel do nějakého baru. Víc už nic. Ale je očividné, že jsem se s ní vyspal. 'Jsem kretén.' Zařval jsem. Musím pryč od Magdy. Začal jsem se oblékat. Tričko už jsem měl. Ještě kalhoty. 'Co to děláš?' zeptala se mě. 'Oblékám se. Jsi snad slepá?!' 'Nebuď zlý. Já ti nic neudělala.' 'Vážně?! Zničilas mi vztah!' 'Kdybych to neudělala já, tak ona. Byla celá zblázněná do toho Štěpána, nebo jak se jmenuje.' 'Cože?! Ty lžeš!' Otočil jsem se na ní. 'Nelžu! Jak jsme odcházeli z toho baru, tak jsem je tam viděla spolu a líbali se!' 'Jak ti mám věřit?' 'Věř nebo nevěř.' Chvíli jsem váhal. 'Jelikož jsem si to myslel už předtím, tak ti věřím.' 'Tak pojď zpět do postele, miláčku.' Svlékl jsem si kalhoty a lehl si. Ona si dala hlavu na mou hruď. Najednou mi zazvonil telefon. Bax. Neměl jsem na něj náladu, ale i tak jsem to zvednul. 'No?' Zeptal jsem se. 'Je s tebou Annie?' 'Ne a nechci ji ani vidět.' 'Co se stalo?' 'Do toho ti nic není!' Štekl jsem po něm. 'Neštěkej na mě. Jelikož se Annie pořád nevrátila, tak mě to zajímá. Tys ji něco udělal, že?!' 'Jo! Podvedl jsem ji s mnohem lepší holkou než je ona! A na tebe už nemám nervy!' Tipl jsem to a dal se věnoval mé nové lásce.

Bax

Dělá si prdel?! Měl jsem blbý pocit, že se Annie něco stalo. 'Jedu ji hledat.' Řekl jsem si sám pro sebe. Oblékl jsem se do něčeho formálnějšího a vyrazil ke garáži. Nechala tady auto, takže si ho vypůjčím.

Annie

Probudila jsem se v tmavé místnosti ,kterou osvětlovalo malé světélko, visící ze stropu. Vše mě bolelo. Byla jsem přivázaná k židli. Přes pusu jsem měla šátek. Nemohla jsem tak křičet o pomoc. Nacházely se zde taky dveře. Kde to skara jsem?! Z přemýšlení mě vyrušily dveře. Otevřely se. Za nimi stal nějaký člověk, ale kvůli světla, které zářilo ze dveří jsem tak tak poznala, že je to chlap. 'Ty už ses probudila?' Řekl. Ten hlas... to nemůže být on! 'Copak? Nečekalas mě, co?' Zavřel dveře a přistoupil blíže. Už jsem si ho mohla prohlídnout. Byl to Marek. Sundal mi šátek z pusy. 'Já neříkal, že si dám pokoj. Budeš se mnou chodit?' 'Nikdy! Podvedl jsi mě a Já to nedokážu jen tak hodit za hlavu.' 'Jak myslíš.' Z kapsy vyndal 2 věci. Mobil a... bič?! Nohy jsem měla holé, protože jsem si ráno brala šortky. Naťukal něco do mobilu. Začalo to vyzvánět. 'Ano?' Uslyšela jsem z telefonu Baxe. Bála jsem se cokoliv říct. Jen jsem poslouchala rozhovor. 'Ahoj. Máš teď čas?' 'Kdo volá? A proč?' 'Mám tady jednoho človíčka. Možná bys ho chtěl slyšet.' 'Cože?! Annie?!' Konečně jsem se uráčila něco říct. 'Baxi!' 'Annie! Kde jsi? je ti něco? A co se stalo?' Zasypal mě otázkami. 'Jsem u M-' Než jsem to stačila doříct , tak jsem dostala silnou ránu bičem. 'Au!' Zakřičela jsem. 'Jedu pro tebe! A ten zmrd toho bude litovat!' 'To mluvíš o mě?' Řekl Marek. Znova jsem dostala ránu. A potom další a další. Dal mi jich celkem asi 10. Brečela jsem. Ta bolest se nedala překousnout. Bylo to jako sto jehel. 'Prosím! Už dost!' Zakňourala jsem. 'Tak se zatím měj. Já si jdu užívat.' Tipl to Marek. Zvedl mi hlavu. 'Neboj. Smrtelně bych ti nikdy neublížil.' Pohladil mě po vlasech. Cukla jsem sebou. 'Tobě se to nelíbí, lásko?' 'Neříkej mi tak!' Štěkla jsem po něm. 'Ty se nikdy nepoučíš!' Začal mě bičovat. Když asi po 10ti minutách skončil, tak odešel. Na nic jsem neměla energii. Povedlo se mi usnout.

Bax

Zavolal jsem Radkovi. 'No?' 'Radku?! Annie někdo unesl a Pepa ji podvedl!' 'Co?! To je prank nebo co?!' ' Ne není. Ten týpek mi volal. Annie mi prozradila, že se jmenuje na "M".' 'Marek! Bohužel mi nic nejede. Nemůžu přijet. Až pozítří.' 'Zavolám policii. A kde ten hajzl bydlí?' 'Škarabelova 561 Hostivice.' 'Díky a čau.' Ani jsem nečekal na odpověď a vypla jsem to. Poprvé jsem volal policii. 'Dobrý den.' Ozvalo se. 'Dobrý den. Tady Štěpán Buchta. Mou spolubydlící unesl Marek Hrubý. Vím i kde bydlí.' 'Dobře a kde bydlíte?' Nadiktovali jsem jim adresu. 'Za 5 minut jsme u vás.' 'Děkuji a naschledanou.' 'Naschle.' Fakt tady byli do 5ti minut. Řekl jsem jim i zbytek informací,  které jsem věděl. Už jsem stáli před malým domkem. Byli tu policajti a záchranáři. Všichni vlítli dovnitř.

Annie

Probudily mě ty dveře. Marek mě začal odvazovat. Neměla jsem sílu vstát. Zvednul mě a otočil zády k sobě. Zbraň, kterou měl doposud v ruce mi přiložil k hlavě. Do (asi) sklepa vletěli policajti a záchranáři. Dokonce i Bax. 'Pane Hrubý, můžeme to vyřešit normálně.' Začal jeden z policistů a přiblížil se. 'Už ani krok nebo ji zabiju!' Hrozil Marek. 'To nikdo nechce. Jen odložte tu zbraň.' Udělal další krok. Ucítila jsem silnou bolest, která pocházela z boku. Ihned jsem se za něj chytla. Těžce se mi dýchalo. 'Annie... já nechtěl.' Zašeptal Marek. Pustil mě. Neměla jsem rovnováhu, a tak jsem spadla. Viděla jsem Marka , jak mu slzí oči. Baxovi taky. Poslední, co jsem zaregistrovala byla moje ruka. Celá červená od krve. Upadla jsem do černoty...

Trošičku napínavé :D chcete, aby prežila?

Bžum bžum autíčko všem! Další část... blablabla.. kecy kecy kecy :D stejně tohle nikdo nečte :D
Aneska04 <3