Sestra (Baxtrix, Wedry, Artix a Herdyn) - DONE

7. část

přes 200 přečtení! :3 jste boží! 

Annie

Ráno
Vzbudila jsem se v 8:17. Docela brzo. Upravila jsem se jako každé ráno. Šla jsem domů. Hm... mám chuť na omeletu. Začala jsem v ledničce hrabat vajíčka. Uslyšela jsem kroky.Otočila jsem se a stál tam Radek. 'Ahoj.' řekl rozespale. 'Ahoj. Nějak brzo, ne?' zasmála jsem se. 'Trošku.' 'A kde máš Terku?' 'Ještě spí. Chci jí udělat snídani. 'Aha. Já to klidně udělám.'Okej. Díky.' Někdo zazvonil. 'Podívej se tam, prosím' houkla jsem na Radka.  'Už jdu!' řekl a odešel. Přišel a vypadal dost zaskočeně. 'Co se stalo?' zeptala jsem se ho. ¨Je tam Marek.' 'Co?! Vem to za mě.' řekla jsem a šla ke dveřím. Otevřela jsem je a doopravdy tam stál Marek s růží v ruce. 'Ahoj Annie!' řekl šťastně. 'Co chceš?' štěkla jsem na něj. ' Princezno! Vrať se ke mě, prosím.' řekl a nabídl mi tu růži.  Vzala jsem jí a dala na komodu, co stála vedle dveří. 'Marku. Mezi námi už to dávno skončilo!' 'Lásko! Tohle neříkej! Já tě pořád miluju!' 'Tak za prvé neříkej mi 'Lásko' a za druhé si mě podvedl! Navíc s mojí, v tu dobu, nejlepší kamarádkou! Tohle já prostě odpustit nemůžu!' Byla jsem naštvaná a smutná. Přitáhl si mě k němu. Už se přidal i strach. Super! 'Budu ti říkat, jak chci!' zašeptal mi do ucha. Snažila jsem se odtáhnout, ale držel mě fakt pevně. Kolem pasu a za ruku. 'Hej!' uslyšela jsem hodně známý hlas. 'A ty jsi kdo?' zeptal se Marek. 'Jsem Štěpán. Její kamarád.'  Marek mě konečně pustil. Mnula jsem si levé zápěstí, které před chvílí držel ten krypl. 'Já jsem Marek. Její kluk.' 'Co to sakra meleš! Mezi námi už nic není! Kolikrát ti to mám ještě říkat?!' zařvala jsem na něj. Fakt mě s tím štve. Ten blbec se na mě usmál tím jeho "strašně sladkým" usměvem. Přišel ke mě a zase mě chytil na bok a levou ruku. Začal mě líbat. Vzpírala jsem se mu, ale nepomohlo to. Tak zkusím plán B. Rozbrečela jsem se.

Bax

Začala brečet. Tohle jsem už nevydržel. Musel jsem něco udělat. Přišel jsem k němu, otočil si ho a silně jsem ho udeřil. Svalil se na zem. 'Annie už má kluka!' řekl jsem mu. Otočil se na Annie, která nás vyděšeně sledovala. 'Já si tě jednou najdu a budeš jenom moje!' zařval na ní a rychle odkráčel. My dva jsme šli dovnitř.

Annie

Byla jsem vyděšená, smutná a naštvaná. Dokonce jsem se i klepala. Měla jsem úplně fialové zápěstí. Držel mě fakt pevně. Sedli jsme si do obýváku na gauč. Ihned k nám přispěchal Radek s Terkou. Když mě oba spatřili, sedli si ke mě. Já jim řekla všechno, co se stalo. Ještě že Bax přišel. Bůh ví, co by se stalo, kdyby nepřišel. Měl být dneska u nás. Jsem mu strašně vděčná, že mě zachránil. Radek mi přinesl obklad na tu ruku a společně s Terkou odešel. Konečně jsem mohla říct Baxovi, kdo je Marek. Dovyprávěla jsem mu ten "příběh" o mě a Markovi. 'To je mi líto.' Řekl Bax a objal mě. Když jsme se odtrhli, tak jsme si koukali do očí. Má nádherné čokoládové oči! :3 Ježiši!  Nad čím to přemýšlím! Annie, chodíš s Pepou! U Baxe se maximálně staneš nejlepší kamarádkou! Okrikla jsem se v hlavě. Byli jsme od sebe pár milimetrů. Začali jsme se líbat. Já jsem spolupracovala. Když jsem si ale uvědomila , co dělám, tak jsem se musela odtrhnout. 'Promiň, ale já nemůžu.' Řekla jsem. Chtělo se mi brečet. 'Já to chápu.' Vzala jsem talíř s omeletou, který byl na stole v kuchyni a šla si zpět sednout vedle Baxe. Povídali jsme si o všem možném i nemožném. Hodně jsme se tím zblížili. Bylo kolem jedné odpoledne. 'Nepojedeme se někam najíst?' Zeptala jsem se. 'Můžeme.' Vzala jsem si vak a oba jsme šli do garáže. Vyjeli jsme směr Paladium. Dojeli jsme. 'Nechtěla bys poznat Jirku? Jakože Jirku Krále?' ' Docela jo. On je v Kotvě, že?' Přikývl. 'Tak jedeme.' Cestou mi říkal, že tam je i kavárna. Aspoň si dám kafe. Přišli jsme do Zetka. Byl tam hlouček dětí. Stály u blonďatého kluka s červenou kšiltovkou. To je Jirka! Jáj. Já ho málem nepoznala. Objednala jsem si kávu. Jasně, že jsem byla opět pomalá v hrabání peněženky. Bax to zaplatil. 'Ahoj Baxi!' Řekl Jirka. 'Čau! Jirko tohle je Annie. Wedryho sestra a Artixova holka. Annie, ty tady Jiřinku už znáš.' Představil nás Bax. Pozdravili jsme se a podali si ruce. 'Zrovna tady má přijít Artix a Vláďa (videos)' řekl Jirka. Kluci se šli věnovat fanouškům. Sedl si ke mě Vláďa. Jo, poznala jsem ho. 'Ahoj. Jmenuju se Vláďa.' Řekl a podal mi ruku. Představil jsem se a ruku příjmula. 'Jsi hezká, zlato.' 'A taky má kluka, Vláďo' řekl Pepa, který stal za ním. 'Máš štěstí, že máš takovou kočku.' Mrknu na mě Vláďa a odešel. Až se děti rozprchly a já do pila kávu, tak jsme jeli domů. Teda první vysadit Baxe a potom až k nám domů. Rozloučili jsme se s Baxem. 'Budeme nejlepší kamarádi?' Zeptala jsem se ho nejistě. Je to takové divné se ptát zrovna takhle , ale co už. 'Jasně' odpověděl a zalezl do domu. Byla jsem šťastná. Jo a Pepa bude spát u mě. Buď bude ve spodním prádle nebo si půjčí něco od Radka. Přijeli jsme domů a dali si večeři. Radek byl u Terky a vrátí se až ve čtvrtek (je úterý). Seděli jsme u mě na posteli. Kousíček od sebe. 'Podíváme se na film?' Zeptal se. 'Kaziči romantiky.' 'Zastreamujeme aspoň?' 'Tak jo.' 'Budeme hrál Layers of Fear.' 'Dobře.' Viděla jsem to už u Pavla. Věděla jsem co a kde mě vystraší. Celkem nuda. Chatem furt lítaly otázky, jestli spolu chodíme apod... Pepovi už docházela trpělivost. 'Jo! Chodíme spolu!' Řekl a políbil mě. Chtěl pokračovat (jakože v líbání), ale já mu v tom zabránila. 'Až po streamu.' Zašeptala jsem tak, aby nás lidi neslyšeli. 'Tak dobře.' Dohráli jsme celou hru. Pepa vypnul stream. Začal mě líbat. Miluju ho. Doufám, že mě nepovede. Btw. Za týden se stěhujeme. Budu mít pokoj s Pepou. Přemýšlela jsem tak dlouho, dokud jsem neusla...

Bžum bžum autíčko všem! Tohle jsem psala strašně pozdě v noci, ale musela jsem to konečně napsat. Proto to taky vypadá tak blbě.
Aneska04 <3